Otrava či kletba vražednice? Pardubice si připomínají Vojtěcha z Pernštejna

Vojtěch byl nejen synem bohatého moravského šlechtice, ale už od čtyřiadvaceti let i nejvyšším hofmistrem Království českého. Zemřel 17. března 1534.

Začalo se mluvit o tom, že mohl být zákeřně otráven. Také se na něm mohla podepsat kletba jím odsouzené vražednice Kateřiny z Komárova, která zabila čtrnáct služebnic. Vojtěch zemřel dva dny po její smrti. Zatím to nevypadá, že bude toto tajemství v dohledné době poodhaleno.

Podle historika Petra Vorla však šlechticova smrt nijak záhadná nebyla.

„Už od jeho čtyřiceti let ho trápily problémy pohybového ústrojí stejně jako otce Viléma a bratra Jana. Opakovaně žádal krále o zproštění funkce nejvyššího hofmistra, která byla spojena s mnoha cestami. Dva roky před smrtí sepsal i závěť,“ upozornil Petr Vorel.

Vojtěch je pohřbem na presbytáři gotického kostela svatého Bartoloměje, v prostoru za oltářním stolem. Farnost nyní plánuje, že by liturgický prostor upravila. I díky tomu náhrobek více vynikne. Autorem zamýšlených úprav je architekt Josef Pleskot.

„Každý, kdo přijde do kostela sv. Bartoloměje, je potěšen a okouzlen jeho krásou. Je to gotická památka s renesančními prvky, proto zamýšlené úpravy nebudou razantní. Vlastně se týkají jen části, která získala svou podobu při generální rekonstrukci interiéru před třiceti lety. Nebude se zasahovalo do historických konstrukcí,“ ujistil pardubický arciděkan Jan Uhlíř.

Prozradil, že nově se bude vestavovat například oltář a další objekty spojené s liturgií. Prostor by se měl prostorově odlehčit, čímž získá náhrobek více prostoru.

„Na konci dubna, po mši dvacátého osmého, seznámíme farníky s návrhem úprav. Architekt jim vysvětlí, jak došel k tomuto návrhu, co ho inspirovalo, jaké má důvody, proč se dispozice mění,“ pokračoval arciděkan s tím, že návrh už má svou podobu.

Kdy dojde k vlastní realizaci, zatím není stanoveno. Nejprve je nutné zajistit dva miliony korun, které budou úpravy stát. Část prostředků chce farnost vybrat i ve sbírce.

„Je důležité, aby si sami farníci uvědomili, že tu zanecháváme něco dalším generacím. A také, že vybíráme na oltář, který je středem mše svaté,“ dodal arciděkan Uhlíř.

Jak poznamenal náměstek hejtmana Roman Línek (KDU-ČSL), vojtěchovský projekt navazuje na připomínku pěti set let renesance ve východních Čechách, jejíž ústřední postavou byl Vojtěchův otec Vilém, zakladatel pernštejnských držav na Pardubicku.

„Rozměrů, proč je Vojtěch mimořádnou osobností, je více. Úplně neznámá zůstává jeho role coby vojenského stratéga a významného politika mezinárodního formátu. Zdůrazním tedy to, co v Pardubicích dobře známe, ale stále nedoceňujeme: díky Vojtěchovi z Pernštejna máme na zámku dochovány skvělé památky renesančního malířství a architektury, nejstarší v Čechách, srovnatelné s nejlepším, co bylo severně od Alp k dispozici,“ zdůraznil historik Petr Vorel.

Dodal, že se kunsthistorici přou, zda k nám přišla „pernštejnská renesance“ prostřednictvím podunajské školy vídeňské, ze Saska, nebo ze švábského Augšpurku.

„Nikdo dosud nevyslovil myšlenku, že Pardubice byly svébytným centrem, které absorbovalo podněty italské renesance přímo, vymykajícím se všemu, co do té doby střední Evropa znala,“ řekl Vorel.