Článek
„Tyto historické události jsme si ve Vysoké začali připomínat až po revoluci. Do té doby se o tom nemluvilo, možná nesmělo, protože se jednalo o anglický výsadek. Událost připomíná pamětní deska na místním hřbitově, ale samostatný pomník tu dosud nebyl. Proto jsme se rozhodli ho vybudovat k 80. výročí události,“ uvedl starosta Jiří Horák (bezp.).
„O Bariu se ve Vysoké dlouho mnoho nemluvilo také možná proto, že se zdálo, že se události spojené s osudem statečných parašutistů Vysoké příliš nedotkly. Že tu pouze seskočili a pokračovali dál na Holice. Ale není to pravda. Několik místních se do pomoci zapojilo. Například před pěti lety vystoupil Josef Hanousek a zveřejnil, co mu jeho dědeček, zdejší rodák a také jménem Josef Hanousek, na smrtelné posteli prozradil. Že byl s nimi v kontaktu a pomáhal jim padáky utopit v Labi,“ pokračoval starosta.
Významnou osobou místního odboje byl rovněž otec regionálního historika Josefa Kráma z Rychnova nad Kněžnou. Pomáhal uklidit stopy po výsadku, členům paravýsadku věnoval kola ze své kolářské dílny.
Studenti identifikovali Liberečany zavražděné v Osvětimi. U některých dohledali i žijící potomky
„Byl to odboj řízený z Londýna. Otec patřil mezi vedoucí činitele,“ zavzpomínal Josef Krám pro Paměť národa.
Jako malý hoch – narodil se roku 1937 – ale o otcově odbojářské činnosti neměl ani tušení. „Všechny kontakty se skupinou byly naprosto utajené. Nikdo v okolí o tom neměl ani ponětí, a už vůbec ne my děti,“ dodal Krám.
Bludný kámen
Pomník členů jedné z nejúspěšnějších odbojářských skupin vyslaných do protektorátu z Anglie je zhotovený ze šluknovského syenitu, který na rozdíl od žuly neobsahuje křemen a mívá i tmavší barvu. Ve starověku, například v Egyptě, byl právě syenit používán při tesání monumentálních soch.
„Je to vlastně bludný balvan, který byl tlačený ledovcem. Díky tomu získal čočkovitý tvar, což je patrné na zadní části pomníku. Kámen jsem měl už asi dvacet let a nyní symbolicky získal nové uplatnění: bludný kámen jako připomínka cesty parašutistů z Anglie do rodné, bohužel stále okupované země,“ řekl autor pomníku, kameník František Vyhlídal z Hradce Králové.
Práce na pomníku pro něho byla i novým poznáním. „Pocházím z Havířova, takže jsem o této historické události nevěděl,“ přiznal kameník.
Pochod na počest Baria
„Bohužel o tom neví ani mnoho Hradečáků,“ upozornil Jaroslav Třasák, který minulý týden v sobotu i z tohoto důvodu už potřetí spolupořádal na počet paravýsadku turistický pochod.
„Od rybníka Biřička hradeckými lesy na rozhlednu Milíř nad Vysokou, která byla právě v sobotu poprvé v nové sezoně otevřena. Pak na místní hřbitov zapálit svíčku u pamětní desky, podívat se na nový pomník v centru obce a zase zpět. Celkem asi deset kilometrů. Zdatnější borci si pak trasu prodloužili o dalších asi dvacet kilometrů,“ popsal trasu pochodu Třasák.
Před 80 lety ze zajateckého tábora utekly desítky letců, do Británie se dostali jen tři
Slavnostní odhalení pomníku se uskuteční ve středu 3. dubna v 16 hodin v parku vedle hospody U Salavců, poté bude následovat přednáška historika Vladislava Severina.
Paraskupina Barium
– Nadporučík Josef Šandera, velitel, krycím jménem Velký Josef, četař aspirant Josef Žižka, radiotelegrafista, krycím jménem Malý Josef, a četař Tomáš Býček seskočili v noci z 3. na 4. dubna 1944 v lokalitě Příseky. Měli s sebou vysílačku s krycím jménem Marta (Zlata). Jejich úkolem bylo aktivizovat odbojovou činnost, připravit ozbrojené povstání a provádět zpravodajskou službu.
– Skupina působila na Královéhradecku, Rychnovsku a Žamberecku. Získala asi 380 spolupracovníků.
– Paraskupina byla zlikvidována 16. ledna 1945 v osadě Polsko u Žamberka kvůli zradě konfidenta gestapa. Oba Josefové zvolili smrt vlastní rukou, četař Tomáš Býček unikl, dočkal se osvobození, následně zemřel v emigraci.