Oltář ze zničeného kostela v Litrbachu bude renovován v Osečanech

Oltář v Osečanech stojí dodnes a v současné době se dokonce připravuje jeho restaurátorská obnova. Novinky se o oltáři v Osečanech dozvěděly od tamních obyvatel, kteří si před časem se zájmem přečetli článek o obnově základů obvodového zdiva kostela v Litrbachu. Postaral se o to spolek Terra Incognita.

Majitelem zámku v Osečanech je Matěj Stropnický, bývalý politik a herec, syn Martina Stropnického, herce, politika a diplomata.

Před časem zvažoval majitel zámku, jak dál s oltářem ze západních Čech naložit. „O předmětech v zámecké kapli probíhají jednání s farností,“ uvedl Matěj Stropnický. „Jako pravděpodobnější vidím, že oltář v kapli zůstane,“ dodal zámecký pán.

V současné době je oltář v rekonstruované kapli zakryt igelitovými plachtami, aby nedošlo k jeho případnému dalšímu poškození. A v jakém je aktuálně památka stavu?

„To posoudí restaurátor poté, co bude oltář rozebrán,“ uvedl Stropnický na otázku Novinek.

Stropnický zkoušel z písemností zjistit podrobnosti k přesunu oltáře do Osečan, ale zdroje takřka chybějí. „V obci se říká, že k nám byl oltář převezen náhradou za oltář zničený esesáky, kteří měli na Sedlčansku a Neveklovsku cvičiště,“ prozradil, co se dozvěděl od starousedlíků v Osečanech.

Němci měli podle něj také ustřelit hlavy sochám při vstupu do kaple v areálu zámku. „Tyto sochy byly jednou z prvních věcí, které jsme na zámku opravili. Návštěvníci se ostatně mohou přesvědčit sami, nahlédnout i do zámecké kaple a vidět i oltář,“ konstatoval s tím, že provází zámkem každou neděli od března do října.

Stropnického zajímalo, odkud konkrétně oltář v jejich kapli pochází, a proto se do Litrbachů zhruba před pěti lety vydal. „Hřbitov by si zasloužil určitou péči, tehdy byl zcela zarostlý a nic jiného v místě nebylo,“ vzpomínal Stropnický. „Putovali jsme pěšky, je to krásný, byť pustý kraj,“ dodal.

Filip Prekop, předseda spolku Terra Incognita, který se v Litrbachu angažuje při obnově a zajištění pozůstatků města, uvedl, že o oltář neusilovali. „Protože by to byl samozřejmě nesmysl. Obnova kostela jako plnohodnotné stavby není reálným cílem našich aktivit a pochybujeme i o správnosti takového snažení,“ poznamenal.

„Dnes víme o několika kusech mobiliáře,“ pokračoval. „Největší radost jsme měli vždy ze zjištění, že některá z těchto významných součástí města přežila. Je to například původně sanktusníkový zvon, monstrance nebo právě již dříve zmiňovaný podstavec a socha sv. Jana Nepomuckého,“ vypočítal Prekop.

„Chápeme, že ta touha po spojování tu je, a činíme tak alespoň virtuálně. Právě pro rekonstrukci vztahů mezi předměty, událostmi, lidmi a krajinou jsme vytvořili internetového průvodce městem a okolím, nazvaného Hornický revír Lauterbach, který bychom chtěli dále rozšiřovat,“ prozradil archeolog.

Hřbitov se nenachází bezprostředně u kostela, ale na okraji někdejšího městečka. „Místo se snažíme sledovat a opakovaně jsme iniciovali jeho sečení, což se v posledních letech děje pravidelně i v rámci potlačování rozšíření invazivního bolševníku velkolepého, které zajišťuje pozemkový úřad,“ poznamenal Prekop s tím, že majitelem pozemku je právě stát.

„Chtěli bychom se jím zabývat, jakmile vyřešíme kostel a další objekty náměstí, a pokud tedy bude pokračovat naše stávající spolupráce, které si velmi vážíme,“ dodal.

Hřbitov důstojně připomíná krásný kovaný kříž. „Není bezprostředně ohrožený. Žádné náletové dřeviny se v jeho ploše nenacházejí. Vzrostlé stromy patří ke komponovaným dřevinám a byly vysazeny ještě v době jeho existence,“ popsal archeolog.

„Jinak byl hřbitov zlikvidován opravdu důsledně. Jen jeden náhrobek a několik dalších fragmentů se dochovaly. Jeho opětovné přesné vymezení bude muset být nejdříve předmětem dalších archeologických výzkumů,“ doplnil Prekop.

„Vrásky nám nyní dělá více propad do suterénu původně renesanční radnice, který přiléhá přímo k funkční silnici. Situace je obdobná jako u dalších několika desítek torz budov, kde hrozí reálné bezpečnostní riziko pro návštěvníky i pokračující úbytek historických hodnot,“ vyložil své obavy archeolog, který považuje za hlavní cíl pokračovat v pracích na kostele a navazující terénní úpravy.

„Dále chceme zbavovat nežádoucího porostu plochu bývalého náměstí, přičemž se dostáváme do míst, kde stával objemný a významný pomník padlým z Velké, tedy první světové války od Williho Russe,“ prozradil Prekop.

Russ byl sochař a keramik z nedalekého Krásna a je například autorem věhlasných Chebských kachlových kamen. Je rovněž spoluautorem Krásenské rozhledny, což je kuželovitá stavba se spirálovitě stočeným schodištěm, jež byla inspirována minaretem u Velké mešity ve městě Samarra v Iráku.

„Připomínce pomníku padlým bychom chtěli věnovat letošní setkání, jelikož 16. srpna uplyne přesně sto let, od jeho prvotního odhalení,“ pokračoval předseda spolku. „Chceme také letos výrazně aktualizovat internetového průvodce městem a jeho okolím a vytvořit německou jazykovou mutaci těchto stránek,“ uzavřel.