Německá okupace odhalila mylnost politiky appeasementu

Čekat se to dalo, ani po mnichovské dohodě neustal tlak Německa na okleštěnou republiku. Požadovalo vydání části zlata na krytí penze v Sudetech, aniž by se podílelo na převzetí adekvátní části státního dluhu. Praha nakonec ustoupila. Od února sílily protičeské provokace, na německý Den hrdinů 12. března se v Praze objevily vlajky s hákovým křížem a o výtržnosti se pokusili Němci i v Brně. Násilí rostlo, 13. března napadlo 600 Němců četnickou stanici ve Stonařově a několik tisíc brněnských Němců zamířilo v noci z Modřic a Brna k Rajhradu a Pohořelicím, které už byly součástí Třetí říše. Vypálili celnici. Zpravodajská služba varovala, že se k republice přibližují velké kolony německých jednotek. Prezident Emil Hácha chtěl situaci řešit s Adolfem Hitlerem.

Slovensko vyhlásilo po návštěvě Jozefa Tisa v Berlíně nezávislost 14. března. Týž den vtrhly maďarské jednotky na Podkarpatskou Rus. Český prezident Emil Hácha dostal vzkaz od Hitlera, že ho přijme. Odjel do Berlína v 16.30 hodin. O žádná jednání však jít nemělo. Už byl vydán rozkaz obsadit zbytek Čech, Moravy a Slezska.

Příslušníci německé 8. pěší divize, kterou doprovázela jednotka SS Leibstandarte Adolf Hitler, se kolem šest střetli v Místku s vojáky III. praporu 8. pěšího pluku ubytovaného v Czajánkových kasárnách. Němci vyrazili dříve, protože se báli, že by ve Slezsku mohli využít situaci Poláci, a chtěli je předejít.

Německý důstojník, který sesedl ze svého vozidla, vyzval stráže, aby se vzdaly. Strážný řekl stůj, Němec tasil zbraň a vypálil. Strážný ho zastřelil. Střet, který trval asi půlhodinu, si vyžádal na německé straně nejméně šest mrtvých a desítky zraněných. Dva čeští vojáci byli zraněni lehce. Čechům však chyběla munice, a když se jejich velitel spojil s nadřízenými, vydal rozkaz vzdát se. Velení armády vydalo již před polednem rozkaz neklást německým jednotkám odpor, protože se čekalo na výsledky jednání v Berlíně.

Hácha doufal, že Čechy a Morava získají podobný status jako Slovensko. Hitler mu však při jednání, které začalo 15. března jednu hodinu po půlnoci, sdělil, že německá armáda vpochoduje 15. března v šest ráno do Čech, a varoval před jakýmkoli odporem. Po dvou hodinách Hácha s ministrem zahraničí Františkem Chvalkovským odešli z jednací místnosti. Velitel letectva Hermann Göring jim pak pohrozil nálety na Prahu. Hácha dostal infarkt, ošetřil ho musel Hitlerův lékař Theo Morell. Krátce před čtvrtou podepsal Prohlášení německé a česko-slovenské vlády, kde je i věta, že „klade osud českého národa a země s plnou důvěrou do rukou vůdce Německé říše“.

Vláda v Praze začala jednat ve 3.15 hodin. Ve 3.35 hodin byl vydán rozkaz všem jednotkám nebránit se. Rozhlas informoval o vstupu německých vojsk ve 4.30 hodin. Obsazení, jemuž velel Walther von Brauchitsch, proběhlo až na pár incidentů v klidu. S armádou přijely i jednotky gestapa a SD (Sicherheitsdienst, zpravodajská služba SS).

Adolf Hitler přijel v koloně z České Lípy na Pražský hrad v 19.15 hodin, dříve než úmyslně zdržený vlak s Emilem Háchou dojel do Prahy. Hácha vešel na Hrad vedlejším vchodem. Demisi vlády odmítl přijmout.

Protektorát Čechy a Morava byl vyhlášen 16. března. Češi se stali jeho občany. Vláda byla přejmenována na vládu protektorátní, ale připravena o odpovědnost za obranu, mezinárodní otázky, komunikační a celní služby. Profašistický Chvalkovský tak přišel o funkci a stal se vyslancem protektorátu v Berlíně.

Protektorátní vláda musela konat v souladu s německými zájmy. Na to dohlížel říšský protektor, který mohl vetovat české zákony a odvolávat ministry. České zákony musely být upraveny tak, aby nebyly v rozporu s říšskými.

Vytvoření protektorátu tak definitivně stvrdilo skutečné Hitlerovy cíle, které se snažil do té doby alespoň trochu maskovat. Jasně se ukázalo, že politika appeasementu, která vyvrcholila v Mnichově, žádný dlouhodobý mír nezajistila. Agresivní Hitler toužící po obnově silného Německa se nedal koupit ústupky. Postoj západních zemí naopak považoval za ukázku slabosti, které mínil využít.

Nelze ji omlouvat ani tvrzením, že se Neville Chamberlain takto snažil získat čas na vybudování silnějších britských sil. Ty se sice vybudovaly, ale Mnichov a vytvoření protektorátu Hitlerovi pomohl doplnit výzbroj a hlavně výrazně rozšířit německou vojenskoprůmyslovou základnu.