Nejen Američané, nad protektorátem létaly i mitchelly a spitfiry s rudými hvězdami

Rajlichovi z Vojenského historického ústavu letos vyšla kniha Nebe nad protektorátem 1945, která mapuje letecké operace nad Čechami a Moravou. V podcastu připomněl, jak časté byly útoky kotlářů, amerických P-47 Thunderboltů a zejména P-51 Mustangů, které měly dlouhý dolet. Jejich cílem nebyly jen vlaky, ale také letiště. Rajlich také upozornil, že při těchto útocích mnohdy umírali i cestující, kterým se ne vždy podařilo včas vyběhnout. Často byli oběťmi i železničáři.

„Máme zmapováno, že při útocích kotlářů na našem území přišlo o život nejméně 1100 lidí, přičemž čtvrtina z nich byli Češi,“ řekl Rajlich.

Rajlich z nově odtajněných sovětských dokumentů zjistil, že Rudá armáda před zahájením ostravské operace nasazovala od začátku roku 1945 dálkové letectvo k útokům na železniční síť na Ostravsku.

Noční nálety byly málo známé, protože při nich Sověti velkých úspěchů nedosáhli. Jejich dálkové letectvo nasazovalo k útokům na Ostravsku především americké střední bombardéry B-25 Mitchell a občas i lehčí A-20 Havoc, tedy stroje získané ze smlouvy o půjče a pronájmu (Lend and Lease). Kniha odhaluje, jak důležitou roli hrály spojenecké dodávky letadel i v úplném závěru války.

Nejoblíbenější stíhačkou sovětských pilotů byla americká P-39 Airacobra, více než polovina vyrobených kusů skončila v SSSR. Piloti oceňovali silnou výzbroj, zejména kanon Oldsmobile ráže 37 mm. Navíc měly úplné přístrojové vybavení, jaké sovětské typy nemívaly, což umožňovalo i let podle přístrojů. Měly také kvalitní radiostanice.

„Americká airacobra, to je legenda východní fronty, Američané a Britové o ně příliš nestáli, takže hlavní export šel na východní frontu, kde si je sovětští letci zamilovali. Airacobra měla vynikající výkony v nízkých výškách,“ uvedl historik.

Na Ostravsku Sověti nasadili i Spitfiry Mk.IX, které většinou používali díky dobrým výkonům ve výškách k ochraně velkých měst, jako byla Moskva. Spitfiry však nad Ostravskem velké úspěchy nezaznamenaly, protože na nich létali nováčci. Dva byli sestřeleni, je dokonce možné, že druhý spitfire sestřelil jiný sovětský letec na témže britském typu, protože němečtí piloti v osudný den hlásili jen jeden sestřel.

Podobné případy však byly koncem války časté, zejména když byl některý typ letadla podobný německému, připomněl historik. Američané takto sestřelili dva průzkumné Petljakovy Pe-2, které si kvůli zdvojeným svislým ocasním plochám spletli s Messerschmitty Bf 110. 

Posledním sestřeleným letadlem při pražské operaci nebyl pilotem ohlášený německý dvoutrupý pozorovací Focke-Wulf Fw 189, přezdívaný kvůli svému tvaru rám, ale vzhledově podobný americký průzkumný P-38 Lightning.

V těžké situaci byli zejména rumunští piloti, podílející se na osvobození jihu Moravy, kteří si ponechali německá letadla. Rumunský pilot Messerschmittu Bf 109 měl ale štěstí, přežil.

Rajlich také připomněl, že k útokům na Prahu byla během povstání používána první sériově vyráběná proudová letadla Messerschmitt Me262. Puma shozená jedním z nich dopadla k budově rozhlasu.

I když Němci při odchodu řadu letadel zničili, mnoho jich přežilo. Ve výzbroji československého poválečného letectva se tak objevily nejen Messerschmitty Bf-109, ale podařilo se zprovoznit i část Me-262, a Československo bylo proto jednou z prvních zemí, které měly ve výzbroji proudové letouny.

Mezi typy, které Němci v Čechách zanechali, byly i obří transportní Me 323 Gigant, které se používaly k leteckému zásobování Vratislavi. Kus jednoho z nich je nyní vystaven v expozici Armádního muzea na Žižkově.

Rajlich také připomněl lety dopravních Siebelů Si 204, na jejichž palubách vysílal Karl Hermann Frank emisary, kteří měli za úkol dojednat dohodu s Američany, neboť bláhově doufal, že by se mohli Američané obrátit proti Rusům.

Na celý rozhovor se podívejte na videu nebo si ho poslechněte v audiopřehrávači v úvodu článku.

Jiří Rajlich: Nebe nad protektorátem 1945 (Epizody z letecké války nad českými zeměmi)

Svět křídel 2022 , 738 stran

100 %