Lyžař století slaví 70

Jiří Raška je sportovcem tělem i duší. Jeho záliba v zimních sportech nebyla nijak překvapivá. Bratranec se strýcem jako aktivní skokani na lyžích ho přivedli k této nádherné disciplíně, Raška si však dal záležet na všech sportech, kterým se v té době věnoval. Fotbal, cyklistika nebo házená byly také jeho favority. Chodil se dívat na závody ve skocích na lyžích, a jak pozoroval svého bratrance, nějakým zvláštním způsobem se mu to zalíbilo. Připadalo mu to jako takový mužný sport.

V mládí se dostal do dnes již legendární party kolem trenéra Zdeňka Remsy, která si říkala Remsa Boys. Rašky si trenér natolik vážil, že když hrozilo, že bude muset nastoupit do povinné vojenské služby, Remsa ho nechal převelet do vojenského klubu Dukla Liberec. Poprvé se Raška podíval na olympijské hry už v roce 1964, ale byl pouze jako náhradník a mohl jen pozorovat boj o medaili Josefa Matouše, jenž bohužel skončil bezúspěšně.

Zdeněk Raška do sebe šel naplno. Snad právě jeho mimořádná bojová píle, odvaha a bojovnost ho dovedla na další Zimní olympijské hry konané v Grenoblu v roce 1968. Ale hlavně díky jeho úspěchům, v podobě čtvrtého místa z MS 1966 a druhé příčky na Intersport turné 1967, jel na ZOH jako jeden z favoritů československé reprezentace. Sám Raška dokonce doufal v umístění v první pětce.

„Byl to nádherný let v nekonečném tichu, který trval kratičký lidský věk. Malíř a redaktor Ota Mašek skoro omdlel, fotoreportér Jarda Skála přestal fotografovat. Trenér Remsa si omýval obličej sněhem a písklavý skokan Nor Wirkola přestal pískat,“ tak popsal Raškův skok v Grenoblu v závodě na středním můstku spisovatel Ota Pavel v Pohádce o Raškovi.

Jiří Raška skočil 79 metrů, to bylo o metr méně, než skočil Rakušan Baldura Preimla, ale díky lepšímu stylu skoku český letec vedl. V druhém kole se mu už tak nedařilo a dopadl na 72,5 metrech, ale prvenství i přesto uhájil a stal se tak prvním českým vítězem zimních olympijských her. K tomu ještě přidal stříbro v závodě velkého můstku a mohl se vrátit do vlasti jako hrdina.

Týž rok Raška vyhrál šest závodů v řadě, na MS ve Vysokých Tatrách se na něj přišlo podívat neuvěřitelných 100 000 diváků. Získal zde stříbro v závodě velkého můstku a na středním můstku se musel spokojit s osmou příčkou. V roce 1969 dokonce vytvořil na jeden den nový světový rekord, když skočil na novém můstku v Planici 164 metrů, druhý den ho ale o jeden metr přeskočil Němec Manfred Wolf.

Po řadě úspěchů, k nimž patří i zlato a dvě stříbra z Turné čtyř můstků získané v letech 1968 až 1971 nebo bronz na historicky prvním MS v letech na lyžích z roku 1970, se Raška rozhodl ukončit svou kariéru aktivního skokana na lyžích v roce 1974 a stal se trenérem. Souběžně však pořád skákal. Lyže navlékl naposledy v roce 1979 na závodě veteránů.

V roce 1994 se stal trenérem české reprezentace ve skoku na lyžích, dělal to však pouhé dva roky. V 90. letech působil také jak místopředseda Svazu lyžařů České republiky. Roku 2003 svaz uspořádal anketu o Českého lyžaře století, kterou Raška vyhrál, porazil tak naši nejúspěšnější běžkyni na lyžích Kateřinu Neumannovou. A v roce 2005 dostal od Českého klubu fair play hlavní cenu za celoživotní činnost.