Článek
Na bylinkáře, napravovače či jasnovidce se můžeme optikou moderní medicíny koukat skrz prsty. Přesto se stali fenoménem, který je s každodenním životem venkovského lidu odedávna spjatý. Ten je vyhledával častěji než lékaře a leckdy pro něj představovali poslední naději.
Ještě na přelomu 19. a 20. století byla lékařská péče v odlehlých místech těžko přístupná, a pro obyčejné horaly navíc dost drahá. Proto se obraceli o pomoc na své osvícené sousedy, kteří dokázali zacházet s léčivými dary přírody.
Seznámit se s jejich schopnostmi nyní můžete v Muzeu a Pojizerské galerii Semily díky výstavě Léčitelé Jizerských hor, Krkonoš a Českého ráje. Jejím autorem je historik Tomáš Chvátal, který zmapoval období od přelomu 17. a 18. století až do nedávna.
Jak přežít zimu ve zdraví a bez antibiotik podle bylinkářky z Beskyd
Navazuje tak na úspěšnou výstavu o Květoslavě Patočkové (1912–1991) ze Semil, jedné z nejznámějších tuzemských léčitelek.
Z otce na dceru
Kdo byla legenda mezi regionálními léčiteli? Květoslava přišla na svět v odlehlé části Pasek nad Jizerou v rodině Anežky a Josefa Hajnových. Tatínek byl vyhlášeným léčitelem, který napravoval i zlomené končetiny, a podle některých měl i jasnovidecké schopnosti.
- Léčitelé Jizerských hor, Krkonoš a Českého ráje
- Až do 10. března se můžete v semilském muzeu seznámit s osudy více než třiceti léčitelských osobností i celých rodů.
- Nejpozději od června se pak stane výstava stálou expozicí v roubenkách v Jílovecké ulici v Semilech.
Děvčátko prozřetelně pojmenoval Květa, protože už jako malou ji to táhlo k bylinkám. Postupně začala tatínkovi asistovat u nemocných. Okoukávala všechny jeho postupy, jak vyhánět z těl lidí bolest, splín a zlé myšlenky.
Květoslava Patočková léčila převážně bylinkami, každému tvořila recept na míru. Její receptury budou součástí chystané knihy
Když se Květa ocitla na prahu dospívání, údajně jí otec prorokoval, že jednou bude bydlet v Semilech v domě s dlouhou chodbou a bude za ní přicházet mnoho lidí. Dlouho přitom vedla normální život. Provdala se za Josefa Patočku. Dva roky po svatbě se narodila první dcera Květoslava, šest let poté Jana, a nakonec syn Josef. Právě tehdy, v roce 1946, nastal zlom.
„Porod byl velmi těžký. Potácela se několik týdnů mezi životem a smrtí, a v tom stavu uviděla nadpozemské světlo a uslyšela hlas Panny Marie, který jí říkal: Uzdravíš se, ale budeš léčit lidi,“ popisuje Tomáš Chvátal.
Recepty z darů domácí zahrádky
Od konce 40. let do domu s dlouhou chodbou v Semilech, kam se rodina přestěhovala, opravdu začaly proudit za paní Květou davy lidí.
Zájem celebrit i politiků
Zřídkakdy se ptala příchozích, jaké trápení je přivádí. Stačil jí jeden pohled či dotek a hned věděla. Například do spoře osvětlené chodby vstoupila paní v hubertusu, která u paní Patočkové ještě nebyla. Přesto jí léčitelka místo pozdravu sdělila, že takový ekzém, jaký zrovna má, ještě neviděla. A když jí dotyčná trable potvrdila, bylo jasné, že uhodila hřebíček na hlavičku.
„Když ke mně někdo přijde, podívám se na něj a okamžitě poznám, co mu chybí. Stejně tak to ale mohu udělat prostřednictvím dopisu nebo fotografie. Mně už to Pán Bůh dal. Poznám to citem, samo mi to přichází do mysli,“ popsala své schopnosti.
Přírodní lékárna pro oslabené trávení
Není divu, že cestu do podhorské obce si našly i tehdejší legendy, jako byli herci Josef Kemr a Josef Vinklář, malíř Adolf Born, herečka Luba Skořepová nebo zpěvačka Hana Zagorová.
A protože se pomoci dostalo i Bohuslavu Chňoupkovi, tehdejšímu ministrovi zahraničí, rodina se dostala mimo hledáček komunistického režimu.
„Semilská bába“, jak se léčitelce občas přezdívá, přitom mezi příchozími nedělala rozdíly. Někdy za ní lidé vodili i zvířata. Každému pak psala doporučení a recepty.
Prorokování pandemie
Dokázala také léčit na dálku i vzít si na sebe cizí bolest. Když se na ni jednou obrátili příbuzní muže, kterému chtěli lékaři amputovat nohu, doporučila vyvarovat se operace a nohu dále léčit. A skutečně, muž se za nějakou dobu uzdravil, a dokonce běhal.
Tři generace léčitelek – Květoslava Patočková drží v náručí vnučku Janu a vedle nich stojí dcera Jana Dufková
Vedle osobních proroctví uměla Květoslava Patočková předpovídat i společenské události. Dokonce měla prorokovat pandemii koronaviru.
„Máme dvě na sobě nezávislá svědectví, že ke konci života, tedy někdy v roce 1991, předpověděla, že nás čeká třicet let blahobytu, jaký jsme neměli, a pak přijde nemoc, se kterou si lékaři nebudou vědět rady, a bude to plicní mor,“ upozorňuje Tomáš Chvátal.
Antigenní samotest rozpozná i nové varianty covidu
Paní Patočková za své služby nepožadovala peníze. Byla přesvědčená, že pomáhat druhým je její životní poslání. V komůrce, kde přijímala nemocné, měla spoustu sošek světců a Panny Marie. Po její smrti navázala na rodinnou tradici dcera Jana, provdaná Dufková. Dnes se bylinkám věnuje vnučka Jana Bušniaková. Příběh léčitelského rodu tak nekončí.
Bylinkáři v českých zemích
- Léčení bylinkami má u nás mnohaletou tradici. Dlouho neexistovala ostrá hranice mezi léčitelstvím a lékařskou vědou.
- Až za vlády Marie Terezie vyšly generální zdravotní řády, které by se daly označit za stavební kámen pravidel pro poskytování zdravotní péče od roku 1752. Kladl se v nich důraz na vzdělání osob, které poskytují zdravotnickou péči. Brzy poté bylo v trestním zákoníku jasně definováno, že člověk bez patřičného vzdělání nesmí léčit, jinak se dopouští přestupku a čeká ho žalář.
- I komunistický režim se k léčitelům stavěl negativně, zejména proto, že jejich živnost zaváněla soukromým podnikáním. Jejich činnost monitoroval, vyslýchal je i jejich pacienty – stávalo se, že se dostali až před okresní soud.
- Po sametové revoluci byl paragraf o nepovoleném léčení zrušen. V roce 2018 vznikl návrh zákona, který by reguloval léčitelství a další alternativní metody, nedostal se však do Sněmovny.
Ambroise Paré: Ranhojič, který se stal zakladatelem moderní chirurgie
Arnold Jirásek: Zakladatel české neurochirurgie doma prorokem nebyl
