Článek
Třetí říši odbíjely poslední týdny existence a výměna na postu předsedy protektorátní vlády představovala úpravu v podstatě kosmetickou. Od Richarda Bienerta jako bývalého vysokého policejního úředníka a ministra vnitra nicméně německý státní ministr pro Čechy a Moravu Karl H. Frank očekával udržení klidu a pořádku.
Protektorát – Železné srdce Říše – byl pro Berlín klíčovým jak na začátku války, tak i na jejím konci. Bienert si podržel i post ministra vnitra a stal se přímým zástupcem nemocného státního prezidenta Emila Háchy.
Věděli jste, že…
vnučkou Richarda Bienerta je novinářka a podnikatelka Terezie Kaslová? Jejím druhým dědečkem byl Ferdinand Peroutka, kvůli kterému se soudila s bývalým prezidentem Milošem Zemanem. Ten totiž uvedl, že Peroutka uveřejnil článek s titulkem „Hitler je gentleman“. Svoje tvrzení však nikdy nedoložil a vznikla kauza „vlevo dole“. Na počátku července 2020 Městský soud v Praze pravomocně rozhodl, že se český stát musí Kaslové za jeden ze čtyř žalovaných výroků exprezidenta Zemana omluvit.
Kariéra právníka Richarda Bienerta začala u pražského policejního sboru. Za I. světové války intenzivně spolupracoval s hlavou domácího odboje Přemyslem Šámalem, což následně vedlo k jeho strmému profesnímu vzestupu. Mimo jiné se stal policejním prezidentem.
Polibek smrti od K. H. Franka
Nacistická okupační správa jej z dobrých důvodů považovala za nespolehlivého, a proto byl v den německého útoku na Polsko 1. září 1939 zatčen. V koncentračním táboře neskončil na základě intervence státního prezidenta Háchy. V listopadu 1939 byl nicméně jmenován zemským prezidentem v Čechách – a byl by jím zřejmě až do pádu protektorátu, kdyby mu Reinhard Heydrich nenabídl post ministra vnitra protektorátní vlády.
Bienert jej přijal v naději, že rezort uchrání před radikály z řad programové kolaborace; do funkce byl jmenován 19. ledna 1942. Jistě tehdy nečekal, že s protektorátní vládou půjde za Heydrichovou rakví a že jej po Heydrichově pohřbu v Novém říšském kancléřství přijme sám Vůdce. Nečekal rovněž, že od K. H. Franka, německého státního ministra pro Čechy a Moravu, obdrží v červnu 1944 polibek smrti v podobě nejvyššího stupně vyznamenání Čestným štítem knížete Václava s orlicí svatováclavskou. A už vůbec ne, že v lednu 1945 vystřídá v čele protektorátní vlády Jaroslava Krejčího.
Jako takový se 25. dubna 1945 zúčastnil neúspěšné mise českých průmyslníků vyslaných K. H. Frankem k západním spojencům za účelem „ochrany Československa před bolševiky“.
Richard Bienert byl zatčen Revolučními gardami 5. května 1945. Národní soud jej 31. července 1946, s přihlédnutím k prokázané snaze o intervence za zatčené a podporu jejich rodin, odsoudil ke třem rokům odnětí svobody. Vzhledem ke špatnému zdravotnímu stavu byl podmínečně propuštěn o necelý rok později. Dožil v rodinném kruhu.
Projekt Rok osvobození poutavým způsobem přibližuje důležité i některé méně známé aspekty posledního roku války i týdny po jejím konci. Díky spolupráci s Vojenským historickým ústavem představí i použité zbraně, nechybějí reportáže ze zahraničí, které doplní články oživené infografikou, dobové materiály, rozhovory nebo podcasty. V některých materiálech dostane prostor také umělá inteligence.