Kalašnikov slaví 62 let na zbrojním trhu

Kalašnikov, neboli AK-47, byl použit ve všech moderních válečných konfliktech napříč kontinenty. Díky své jednoduché konstrukci získal pověst spolehlivého a levného smrtícího nástroje. Dodnes existují příběhy, že Američané používali ve Vietnamu raději ukradené a nalezené AK-47, než vlastní, odzkoušené M16. A ani v Iráku tomu prý nebylo jinak, bezchybný kalašnikov byl zkrátka příliš velké lákadlo.

Autorem nejrozšířenější palné zbraně na světě je Rus Michail Timofejevič Kalašnikov. První plán útočné pušky vypracoval mladý ruský konstruktér už během druhé světové války v roce 1944 a o tři roky později s jeho vylepšenou verzí uspěl v armádním konkurzu. V létě 1949 byla jeho puška zařazena do výzbroje Rudé armády pod neurčitým označením AK-47. Dnešní označení „Kalašnikov“ se zažilo až o několik let později.

Pro vlastní konstrukci se Kalašnikov nechal inspirovat německou útočnou puškou StG 44, zbraní nenáročnou na montáž. Přemýšlivý Kalašnikov totiž dobře věděl, že technické možnosti válkou vysílených sovětských zbrojovek jsou velmi omezené. SSSR i jeho zbrojovky tehdy razily heslo, že všechny zbraně musí být pro výrobu velmi jednoduché. Kalašnikova konstrukce tak přímo počítala s očekávaným faktem, že jednotlivé části nebudou vyrobeny úplně precizně.

Při svém návrhu také Kalašnikov bral v potaz, že případná oprava zbraně v terénu bude prováděna kladivem, ne-li dokonce nástrojem ještě primitivnějším. Pouze dvě součástky musely být vyrobeny bezchybně – hlaveň a závorník, na tom Kalašnikov trval.

I přes obrovské Kalašnikovovo úsilí se mu ale všechny mouchy AK-47 vychytat nepodařily, poválečný sovětský obranný průmysl měl s výrobou nejslavnějšího automatu velké technologické problémy. Vývoj zbraně Kalašnikov ukončil v roce 1947, výroba se však rozběhla až o dva roky později, koncem roku 1949. SSSR ale přišel i přes menší komplikace při výrobě velmi vhod, studená válka s USA klepala na dveře.

Kromě Sovětského svazu se kalašnikovy později oficiálně vyráběly i v řadě dalších států po celém světě. Celkový počet vyrobených pušek jde do desítek miliónů kusů. O přednostech samopalu kalašnikov se mohla přesvědčit vojska více než pěti desítek zemí, nemluvě o různých povstaleckých a teroristických skupinách.

Největší obliby se kalašnikov těšil v zákony nespoutané Africe, kde si ho některé země neváhaly dát na vlajku nebo do státního znaku.

Zmodernizovanou verzi útočné pušky AK-47 produkuje zbrojovka v ruském Iževsku dodnes, ročně se v ní vyrobí kolem 100 tisíc kusů. A podle šéfů továrny vznikne ve světě každý rok ještě dalších asi 900 tisíc padělků této slavné zbraně. Zbraně, která je na zbrojním trhu už 62 let.