Hlavní obsah

Japonská válka vyšla v pravou chvíli

Novinky, Alex Švamberk

V pravý okamžik vyšla letos kniha historika Aleše Skřivana Japonská válka s podtitulem Vzestup a pád říše vycházejícího slunce 1931 až 1945. Letos uplyne nejen osmdesát let od japonského útoku na Pearl Harbor, který změnil válku definitivně ve světovou, ale také devadesát let od mukdenského incidentu, jenž stál na počátku japonské agrese v Číně.

Foto: epocha

Obal knihy Japonská válka

Článek

O Pearl Harboru a průběhu bojů v Pacifiku u nás vyšlo mnoho knih, z nichž řada se detailně věnuje i jednotlivých bitvám, ať už na moři nebo na Guadalcanu či Iwodžimě a dokonce i v Barmě. Skřivanova kniha ale dává nahlédnout do japonské politické scény, kde v třicátých letech hrály stále větší roli ozbrojené síly - armáda a námořnictvo. Ty nakonec zcela vytlačily politické strany a vedly ustavení vojenské diktatury v čele s premiérem Hidekim Tódžoem, který současně zastával i funkci ministra války a i náčelníka štábu námořnictva, takže soustředil do svých rukou největší moc od dob šógunátu.

Foto: Epocha

Americký prezident Roosevelt podepisuje vyhlášení války Japonsku.

Kniha ale ukazuje i soupeření dvou idejí v ozbrojených silách, kam vést agresi s cílem rozšířit říši, zda na sever, jak prosazovala skupina císařské cesty kodoha spjatá a kuantungskou armádou, nebo na jih, jak si přála skupina kontroly toseiha, která měla zájem dobýt na suroviny bohatou jihovýchodní Asii, zejména Nizozemskou východní Indii s jejími ropnými poli na Sumatře.

Foto: Epocha

Britští vojáci se v Singapuru vzdávají japonským

Skřivan ukazuje, co vše vedlo k tomu, že Japonko nakonec zaútočilo na Havaj a ne na SSSR. Vedla k tomu porážka Francie a Nizozemska i těžká situace Británie bojující s Německem a Itálií, což dávalo větší šanci agresi na jih, i neúspěch v střetnutí se SSSR v mongolských stepích u Chalchyn-golu. Přibližuje i složitá jednání s nacistickým Německem při vytváření paktu proti Kominterně a o Ose Berlín-Řím-Tokio. Japonsko nakonec nevyužilo německého útoku na Sovětský svaz, ale napadlo USA, aby si otevřelo prostor v agresi na jih.

Kniha však neposkytuje jen obrázek o dění v Japonsku, ale také ukazuje, že propuknutí druhé světové války předcházely další konflikty. A nebyla to jen španělská občanská válka, prvním byl v roce 1931 útok Japonska proti Mandžusku, což vyústilo v jeho odtržení od Číny. A následovaly další japonské útoky. Kniha tak nepřímo vyvrací občas opakovanou ideji, že u počátku druhé světové války stály pro Německo příliš tvrdé podmínky Versaillské smlouvy. Ty se Japonska netýkaly a k mukdenskéu incidentu došlo ještě před tím, než se dostal Hitler k moci.

Škoda, že se Skřivan víc nevěnoval tomu, jak velkou roli hrály v expanzionistické politice Japonska dopady světové hospodářské krize, protože vynikající text už vyšel na konci devadesátých let v nakladatelství Themis a rozšíření tímto směrem by mu ještě pomohlo. Ocenit je naopak třeba bohatou fotografickou a mapovou přílohu, která umožňuje dobře pochopit, kde se bojovalo a jak strašné byly následky bojů, ale také vidět málo známé tváře japonských politiků a generálů.

Foto: Epocha

Americká letadlová loď USS Yorktown zasažená v bitvě u Midwaye

Japonská válka také ukazuje, že bitva u Midway a boje na Guadalcanalu sice představovaly bod obratu ve válce, ale že se Japonsko do té doby jen nebránilo. Ještě v roce 1944 útočili v Barmě na Imphál a Kóhimu s cílem proniknout do Indie a až do roku 1945 pokračovala poslední ofenzíva v Číně, která ohrožovala Čankajškovo, dočasné hlavní město Čchung-čching.

Foto: Epocha

Mapa bitvy u ostrova Leyte

Kniha také nepřímo naznačuje, proč se stala jihovýchodní Asie po druhé světové válce novým ohniskem konfliktů. Japonsko v rámci budování Velké východoasijské sféry vzájemné prosperity, což byla snaha vytvořit v Asii říši na Tokiu závislých vazalských států, dalo už v roce 1943 formální svobodu jednotlivým koloniím, které dobylo na Britech a Američanech, ať už to byla Barma nebo Filipíny. Nakonec ji dalo i Vietnamu, Kambodži a Laosu. Po osvobození se však opět staly koloniemi nebo územími pod správou, jak tomu bylo v případě Filipín nebo osvobozené Koreje, což vedlo k řadě osvobozeneckých válek, protože nikomu, kdo už jednou dostal svobodu, byť jen na papíře, se nechtělo vracet pod koloniální správu.

Foto: epocha

Obal knihy Japonská válka

 Aleš Skřivan: Japonská válka, 2021, Epocha 602 stran

Výběr článků

Načítám