Článek
Hromnice: původ a význam svátku
V lidovém křesťanství byly Hromnice důležitou oslavou přicházejícího jara, podobně jako keltský předkřesťanský svátek Imbolc. K němu se pojil i zvyk hodování, stejně jako později k období masopustu plnému zabíjaček a veselí.
Slovanská obdoba svátku původně souvisela s Perunem, bohem hromu a blesku, který se burácivě probouzel ze zimního spánku. Lidé uklízeli po zimě, vymetali stáje, čistili topeniště a zapalovali hranice. Posvátné ohně měly očistný charakter a zaháněly zlé duchy. Mezi další zvyky patřil rituál první orby nebo návštěvy u posvátných studánek.
Křesťané tento svátek slaví pod názvem Uvedení Páně do chrámu. Podle Lukášova evangelia se Marie a Josef vydali se čtyřicetidenním Ježíšem dle židovského zvyku do chrámu, kde svého syna symbolicky zasvětili Bohu.
Čtyři jednoduché recepty na postní období
Hromnice a pranostiky
Asi znáte oblíbenou americkou komedii Na Hromnice o den více – tradice je ovšem skromnější, lidová slovesnost praví „Na Hromnice o hodinu více“. Skromný ale není počet pranostik spojených s tímto svátkem: je jich kolem 40.
Většinou se vztahují k počasí, přibývajícímu dennímu světlu a blížícímu se jaru, posuďte ostatně sami:
- Na Hromnice musí skřivánek vrznout, i kdyby měl zmrznout.
- Když na Hromnice ze střech teče, zima dlouho se povleče.
- Na Hromnice jasná noc – bude mrazů ještě moc.
- Svítí-li slunce na Hromnice, bude zimy o šest neděl více.
- O Hromnicích je hospodáři milejší vlk na dvorku, nežli slunce na obloze
- Je-li o Hromnicích studeno, přijde brzy jaro.
- Zelené Hromnice – bílé Velikonoce.
- Leze-li jezevec o Hromnicích z díry, za čtyři neděle zpátky zas pílí.
Tříkrálový krok je dvakrát delší než novoroční slepičí
Zvyky a tradice spojené s Hromnicemi
Součástí křesťanského obřadu je svěcení svící, takzvaných hromniček. Ty se za bouří zapalovaly v oknech pro ochranu domu nebo hospodářství před bleskem. Na Chodsku se zapálená hromnička dávala do ruky umírajícímu, jinde se stavěla vedle lůžka – měla posvítit duši na cestu do věčnosti.
Ctily se i další zvyky a obyčeje: Nesmělo se mluvit jinak než vážně ani klít, na Chodsku si odříkali i tanec. Hospodyně se měly na Hromnice vyhýbat jehle – podle pověry měla v tento den její špička moc přitáhnout blesk.
A teprve Hromnice dříve znamenaly úplný konec Vánoc: odstrojovaly se stromečky a schovávaly betlémy.
Svišť Phil a 2. únor v Americe
V pensylvánském městečku Punxsutawney se každoročně koná 2. února událost, kterou má na svědomí svišť Phil: v tento den určuje, jak daleko je ještě jaro. Pokud uteče před vlastním stínem zpět do nory, zima hned tak neskončí.
Philovi je prý úctyhodných 130 let a rituál už roky pravidelně sledují miliony Američanů. Uklidnit nás ale může to, že předpovědi sviště mají prý dost nízkou úspěšnost a jeho návrat do nory tak není třeba brát moc vážně.