Článek
Psal se 25. srpen roku 1609 když Galileo Galilei svůj zatím poslední vynález prvně otestoval. Stalo se tak v italských Benátkách na zvonici svatého Marka. Objev dalekohledu byl dalším z řady Galileových převratných vynálezů.
Na počest Galileova objevu byl rok 2009 z rozhodnutí OSN vyhlášen Mezinárodním astronomickým rokem.
Vavříny za vynález dalekohledu si však Galilei připsal zřejmě neprávem. K prvenství mu údajně pomohla jen větší průbojnost a touha publikovat a také pasivita anglického konkurenta Thomase Harriota.
Hvězdný posel
Anglický šlechtic si údajně v témže roce 1609 nechal z Holandska dovézt "přístroj na přibližování dálky" a v květnu jej namířil na oběžnici. O několik měsíců tak měl Galilea předběhnout. Harriot byl však movitý a finančně zabezpečený člověk, který vědu dělal jen pro radost. Proto také necítil potřebu o svém objevu někomu říkat a už vůbec ne ho publikovat.
Anglický šlechtic si údajně v témže roce 1609 nechal z Holandska dovézt "přístroj na přibližování dálky" a v květnu jej namířil na oběžnici. O několik měsíců tak měl Galilea předběhnout. Harriot byl však movitý a finančně zabezpečený člověk, který vědu dělal jen pro radost. Proto také necítil potřebu o svém objevu někomu říkat a už vůbec ne ho publikovat.
Kdo tak prvně obrátil dalekohled ke hvězdám, se už nedovíme. Co ale víme určitě, že o dalekohledu informoval jako první právě Galilei. Proto mu bylo prvenství a pomyslný titul vynálezce dalekohledu přiznáno. Útlý spisek Hvězdný posel Galileovi vyšel v roce 1610 v Benátkách.
Kniha posléze doputovala až na císařský dvůr Rudolfa II. do Prahy. Zde na ni napsal polemickou odpověď Galileův vrstevník Johannes Kepler, kniha německého astronoma se jmenovala Rozprava s hvězdným poslem.
Kohout na městské věži
Galilea přivedlo ke konstrukci dalekohledu vyslechnutí hovoru mezi dvěma Benátčany. Náhodou se tak doslechl o existenci "pátracích skel" sestavených ze dvou čoček na koncích kovové trubice.
„Dá se jimi prý dobře zvětšit kohout na naší městské věži,“ povídali si občané.
Přesná kopie prvního Galileova dalekohledu v italské Florencii
Nápad Galilea zaujal natolik, že se záhy pustil do montování vlastního přístroje. Dalekohled, který na tehdejší dobu neměl konkurenci, byl asi metr a čtvrt dlouhý a oproti dřívějším Galileovým pokusům, které zvětšovaly jen třikrát či pětkrát, zvětšoval tento přístroj až třicetkrát.
Díky dalekohledu se Galileovi podařilo odhalit krátery na Měsíci, sluneční skvrny, fáze Venuše i podstatu Mléčné dráhy, která byla dosud považována za pouhý mrak.
Objevil také planetu Neptun, které však nevěnoval žádnou pozornost. Považoval ji pouze za jednu z řady tisíců hvězd.
Zajímavosti 25. srpna
Svátek: Radim
Významné události:
1875 Angličan Matthew Webb se stal prvním úspěšným pokořitelem kanálu La Manche, vzdálenost Dover - Calais překonal za 21 hodin a 45 minut, prvním Čechem, který úžinu oddělující Francii od Anglie zdolal, byl František Venclovský
1938 zemřel český profesor a zoolog Jiří Janda, do dějin vešel především jako zakladatel Zoologické zahrady v Praze Tróji
1969 mladoboleslavská Škodovka zahájila výrobu legendárního vozu 100/110, zahájení prací na automobilu nezastavil ani ničivý požár v jižní části automobilky
Významná narození:
1925 Miroslav Plzák (český lékař a známý sexuolog, autor výroku "Zatloukat, zatloukat, zatloukat")
1930 Sean Connery (skotský filmový herec, nejznámější představitel Jamese Bonda)
Při sledování Slunce však Galilei opomenul důležitou věc, chránit si zrak. Proto také po pár letech oslepl a navždy se propadl do tmy, kde žádné hvězdy nesvítí.