Fotbalová legenda Josef Masopust slaví 80

9. února 1931 spatřil světlo světa Josef Masopust jako nejstarší z šesti dětí v rodině horníka v malé vesničce u Mostu. Míč jakoby mu přirostl k noze a jakmile to bylo možné, šel za svým snem a hrál fotbal v každém koutě tehdejšího československého státu. Už v šestnácti letech hrál za áčko. Po učňovských letech v divizním Baníku Most v roce 1950 odešel do ligových Teplic. Dařilo se mu v každém mužstvu. Když nastoupil vojenskou službu, přešel k ATK Praha, později slavné Dukle, kde působil neuvěřitelných 16 let.

Masopust se stal vojákem z povolání, což mu umožňovalo věnovat se fotbalu po profesionální stránce. V Dukle Praha zažíval svá nejlepší léta. Získal s ní osm mistrovských titulů, čtyřikrát vyhráli Československý pohár. Dokonce v roce 1959 jeho tým porazil brazilský klub FC Santos s hvězdou Pelém v čele. Sám trenér Dukly Jaroslav Vejvoda svým hráčům říkával: „Když nebudeš vědět, co s balonem, přihraj Masopustovi ...“

Josef Masopust oblékal ale také národní československý dres. V reprezentaci odehrál 63 zápasů a připsal si 10 gólů. Velkou měrou se podílel na třetím místě našich fotbalistů na mistrovství Evropy ve Francii v roce 1960 a určitě se zasloužil o postup do finále na mistrovství světa v Chile o dva roky později. I když v posledním zápase šampionátu našince porazila Brazílie 3-1, čeští kluci se radovali, jakoby byli sami vítězi. Pravá, ale i levá noha Masopusta se dočkaly ocenění v podobě Zlatého míče, tedy nejlepšího fotbalisty Evropy. Masopust, který ve finále dal gól, byl prvním českým hráčem, který obdržel toto prestižní uznání.

Fotbalový záložník byl znám především svým perfektním vedením míče a jak doslova proplouval mezi hráči, mluvilo a psalo se o Masopustově slalomu. Schopnost ovládat balon oběma nohama, klamání tělem a zdravá hráčská drzost Masopustovi dovolovaly obcházet soupeře jako tyčky na slalomové trati a zakončovat přesně umístěnými střelami, které téměř vždy znamenaly jistý gól.

V roce 1963 si zahrál i ve vybraném mužstvu FIFA proti Anglii. V letech 1964 a 1965 si zahrál i ve výběru Evropy. V Poháru mistrů evropských zemí, předchůdce Ligy mistrů UEFA, Masopust odehrál celkem 37 zápasů a vstřelil pět branek. V roce 1967 se s Duklou v tomto Poháru probojoval až do semifinále, bohužel byli poraženi pozdějším vítězem Celtic Glasgow.

Netrvalo dlouho a po zviditelnění své maličkosti, ale hlavně i českého fotbalu, světu dostal Masopust nabídku ze zahraničí. Stal se prvním českým fotbalistou, který získal profesionální angažmá. Dva roky kopal za belgický klub Royal Crossing Molebeek, kde také ukončil svou hráčskou kariéru. Nastoupil za klub na dva roky jako trenér, ale postesklo se mu po českém fotbalu a v roce 1972 se vrátil domů, aby začal trénovat svou milovanou Duklu Praha. Pak jako trenér dovedl Zbrojovku Brno k titulu. Trénoval i československou reprezentaci či juniorské hráče Indonésie.

Na přelomu tisíciletí se Masopust stal předsedou správní rady nadace fotbalových internacionálů, která pečuje o bývalé hráče. Získal nejedno ocenění i po ukončení své kariéry. Stal se nejlepším českým Fotbalistou století a je držitelem řádu FIFA se zlatým odznakem Order of Merit za zásluhy, jenž obdržel v roce 2005.

Právem byl roku 2000 pasován na rytíře sportu a obdržel Cenu fair play za celoživotní sportovní činnost. Pověst pravého gentlemana získal i díky své příkladné morálce a čestnosti, které předváděl na hřišti. Byl to právě Masopust, kdo si zasloužil na mistrovství světa potlesk všech diváků poté, co neatakoval zraněného Pelého a nechal ho hrát. Možná i tohle přispělo k tomu, že se z Masopusta a Pelého stali velmi dobří přátelé.