Článek
V roce 2025 uplyne 80 let od osvobození Československa a konce druhé světové války. Novinky k tomuto významnému výročí představují projekt Rok osvobození. Právě proto v tomto článku vidíte historické rozhraní vytvořené pouze pro tuto rubriku, které je doplněno moderními prvky.
V době, kdy Rusko už třetí rok útočí na Ukrajinu a probíhá celá řada dalších konfliktů, je nutné si neustále připomínat, jak důležitá je svoboda a jaké utrpení s sebou válka přináší.
Na rohu brněnských ulic Nerudova a Kounicova došlo 7. února 1945 k atentátu, který zůstal dlouhá léta zapomenut. Dva mladí odbojáři, bratranci Vladimír Blažka a Alois Bauer, tehdy zaútočili na důstojníka SS Augusta Gölzera. Ten ve večerních hodinách odcházel s manželkou z práce domů.
Mladíci ho zastihli zcela nepřipraveného. Přestože se snažil bránit, jeden z posledních výstřelů Blažky ho nakonec zasáhl. I přes pomoc, kterou mu zavolala jeho žena, následkům zranění podlehl krátce po půlnoci.
„V únoru 1945 nebylo snadné sehnat sanitku. Vozy záchranné služby přijely na místo činu asi s hodinovým zpožděním. Odvezly zraněného důstojníka do chirurgické nemocnice na Žlutém kopci, kde byl podroben operaci. Lékaři bojovali o jeho život marně. Zemřel 8. února, v půl jedné ráno,“ popisuje nám sled událostí historik Jiří Skoupý přímo v Brně.
Jeden z největších náletů na Berlín za druhé světové války zničil i grandiózní nádraží
Nacisté tehdy nevypsali odměnu za dopadení pachatelů atentátu. Případ nebyl ani medializován. Bylo to pravděpodobně z toho důvodu, že se necítili v té době „pevně v kramflecích“. Přesto se gestapu podařilo přes jiné zatčené odbojáře k atentátníkům dostat. Důležitou roli v jejich dopadení sehrál právě jeden z nich.
„Vladimír Tišnovský uzavřel s nacisty dohodu. Slíbili, že když jim pomůže vypátrat atentátníky, nechají žít příslušníky brněnského Předvoje (odbojová organizace, pozn. red.). Pachatele atentátu si ale gestapo mělo vzít do svých rukou,“ vypráví historik o příslibu Tišnovského.
Atentátníci byli dopadeni po 43 dnech od útoku, nejdříve Bauer při práci v pekárně v Pražské ulici, Blažka byl vylákán lstí z bytu v Zubatého ulici. Po zatčení je čekaly kruté výslechy na právnické fakultě, během nichž byli oba mučeni a biti.
Po výsleších byli oba mladí odbojáři uvězněni v Kounicových kolejích. Zde čekali na svůj verdikt. Státní ministr Karl Hermann Frank původně požadoval veřejnou popravu, ale nakonec od tohoto plánu ustoupil kvůli zhoršující se náladě ve společnosti způsobené blížícím se koncem války.
Bratranci byli zabiti dopoledne 14. dubna 1945 v areálu Kounicových kolejí. Odbojáři Blažka a Bauer byli nejprve spoutáni a následně popraveni. Jejich těla byla naložena do rakví, převezena na ústřední hřbitov a pohřbena v hromadném hrobě.
Kounicovy koleje:
- Koleje byly otevřeny v roce 1925 jako ubytování pro vysokoškolské studenty.
- Od roku 1939 sloužily jako věznice a popravčí místo gestapa.
- Po dobu fungování věznice místem prošlo na 30 tisíc lidí.
- Probíhaly zde veřejné popravy.
- Odhaduje se, že zde bylo zabito přibližně 750 osob.
- Po válce se vrátily studentům a svou funkci plní dodnes.
Byť byl August Gölzer vysoce postaveným úředníkem, možná nebyl původně zamýšleným cílem. Odboj měl v plánu zlikvidovat především kriminálního radu gestapa Ottu Koslowského.
Celou audioreportáž z Brna si můžete přehrát v přehrávači v úvodu článku nebo podcastových aplikacích.
Projekt Rok osvobození poutavým způsobem přibližuje důležité i některé méně známé aspekty posledního roku války i týdny po jejím konci. Díky spolupráci s Vojenským historickým ústavem představí i použité zbraně, nechybějí reportáže ze zahraničí, které doplní články oživené infografikou, dobové materiály, rozhovory nebo podcasty. V některých materiálech dostane prostor také umělá inteligence.