Článek
V roce 2025 uplyne 80 let od osvobození Československa a konce druhé světové války. Novinky k tomuto významnému výročí představují projekt Rok osvobození. Právě proto v tomto článku vidíte historické rozhraní vytvořené pouze pro tuto rubriku, které je doplněno moderními prvky.
V době, kdy Rusko už třetí rok útočí na Ukrajinu a probíhá celá řada dalších konfliktů, je nutné si neustále připomínat, jak důležitá je svoboda a jaké utrpení s sebou válka přináší.
„Po začátku americké invaze na Okinawu bylo rozhodnuto, že loď Jamato vypluje, dá se říci, na sebevražednou cestu. Nepočítalo se s jejím návratem. Množství pohonných hmot bylo nízké, dostala jen 60 procent toho, co by potřebovala na cestu tam a zpátky. Uvažovalo se, že by doplula na Okinawu, tam najela na mělčinu a vedla svými děly boj proti invazním jednotkám. Poté, co by vystřílela munici, tak by se posádka připojila k obráncům Okinawy,“ říká Jaroslav Láník z Vojenského historického ústavu.
Dobytí Japonska bez Okinawy by bylo nemožné. Američané sice v létě 1944 ovládli Mariánské ostrovy a po krvavých bojích v únoru a březnu získali Iwodžimu, přesto ale Okinawa zůstala klíčovým strategickým bodem pro plánované dobytí Japonska. Prvního dubna vysadila americká armáda na Okinawě 60 tisíc vojáků a během několika dnů obsadila sever i střed ostrova. Největší vyloďovací operace v Pacifiku dostala název Iceberg a probíhala hladce. Neopakovala se situace z Iwodžimy.
Události v Pacifiku z roku 1945
Japonci zareagovali pozdě, i když plán měli. Když se v březnu císař Hirohito zeptal, jak ozbrojené síly zareagují na útok, dostalo se mu odpovědi, že se plánují mohutné nálety. Císař se pak zeptal: „A nemá snad námořnictvo další lodě?“ Námořní velení se proto rozhodlo vyslat v rámci operace Ten-gó lodě včetně obří bitevní Jamato na misi bez návratu. Většina velitelů to považovala za plýtvání materiálními i lidskými silami. Operace lodí bez letecké ochrany byla předem odsouzena k neúspěchu.
Sebevražedné útoky a mise bez návratu
Samotná operace je spuštěna šest dnů po invazi, v době kdy už jednotky americké armády postupují hlouběji do ostrova. Šestého dubna vyráží do útoku v několika vlnách 300 letadel kamikaze. Jako první zasáhnou americký torpédoborec Haynsworth, následně torpédoborce Bush a Colhoun, minolovku Emmons a lodě převážející munici. Celkem se Japoncům podaří zasáhnout 27 lodí.
Loď Jamato byla obří bitevní kolos.
V 16:00 vyplouvá loď Jamato v čele s admirálem Seiiči Itóem, doprovází ji lehký křižník Jahagi a osm torpédoborců. Americká tajná služba získala informace o připravovaném útoku několik dní předem.
Dvě americké ponorky spatří svaz lodí proplouvající mezi ostrovy Šikoku a Kjúšú a vysílají nezakódovanou zprávu o jejich pohybu. Japonci jsou si vědomi toho, že jsou odhaleni. Nemají ale na vybranou. Zaujímají obrannou pozici a míří k Okinawě.
Japonci Okinawu bránili až fanaticky, na snímku bitevní loď Jamato.
Pohyb lodí od rána 7. dubna sledovaly americké hlídkové letouny. V 10:00 se proto japonské lodě obrátily k západu, aby vyvolaly dojem, že se vracejí. Když zatočily opět na jih, objevily se v 11:30 nad svazem dva americké létající čluny PBM Mariner. I když byly vypáleny speciální protiletadlové náboje z hlavních děl, zahnat se je nepodařilo.
Vzápětí se k nim přidají americké bombardéry a stíhačky. Celkem nebem proletí na 386 amerických letadel. Proti japonskému svazu vyráží 15 letadlových lodí.
Potopení lodí
Když americké stíhačky zjistí, že Japonci žádné nevyslali, začnou střílet po obsluze protiletadlových děl. Jamato se snaží kličkovat a bránit pomocí svých děl. Američané vysílají do boje další letadla, konkrétně bombardéry Helldiver a Avenger. Střemhlav se vrhají na vepředu plující křižník. Ve 12:46 zasáhnou strojovnu Jahagi, levobokem lodi projde šest torpéd, na palubu dopadne dvanáct bomb. Křižník se krátce po 14. hodině neodvratně převrací.
Po zneškodnění vpředu plující Jahagi, se útoky letadel soustředí na bitevní loď. Na Jamato dopadají dvě bomby a jedno torpédo. Loď není vážně poškozena, ale posádce se nedaří uhasit oheň na palubě. Poté Jamato zasáhne dalších nejméně osm torpéd a patnáct bomb. Hrozí, že se převrátí.
„Útoky měly směřovat na jednu stranu, aby se loď naklonila a potopila. To se dařilo, i když Japonci se vždycky pokusili zaplavit komory na té protější straně,“ popisuje historik Láník plány americké armády.
Na palubu se vešlo více než 3000 členů posádky. Ztráty v bitvě o Okinawu byly obrovské.
Aby se vyrovnal náklon lodi, strojovny obou motorů jsou řízeně zaplaveny. Tento manévr sice vyřeší problém s náklonem, ale zároveň sníží i rychlost lodi. Bez proudu navíc nefungují zaměřovací přístroje děl. Posádka tak usnadní útok dalším 110 letadlům, které definitivně rozervou levobok bitevní lodě a zablokují jedno z pomocných kormidel. Admirál Itó odvolává operaci. Pro Jamato už je ale pozdě, ve 14:23 exploduje.
Potápí se i torpédoborce Asašimo, Hamakaze a Kasumi. Do přístavu Sasebo se dokáže zádí napřed vrátit torpédoborec Suzucuki. Zbylým lodím se podaří zachránit 280 lidí asi z třítisícové posádky Jamata, 555 z tisícovky mužů z Jahagi a dalších 800 námořníků z ostatních lodí. Nikomu se nepodaří posílit obranu Okinawy.
Američané ztratili deset letadel a dvanáct letců. Šest amerických bitevních lodí, sedm křižníků a dvacet jedna torpédoborců už nemá proti komu zasahovat. Japonské námořnictvo po náletech už nepředstavuje žádnou hrozbu.
