Článek
V roce 2025 uplyne 80 let od osvobození Československa a konce druhé světové války. Novinky k tomuto významnému výročí představují projekt Rok osvobození. Právě proto v tomto článku vidíte historické rozhraní vytvořené pouze pro tuto rubriku, které je doplněno moderními prvky.
V době, kdy Rusko už třetí rok útočí na Ukrajinu a probíhá celá řada dalších konfliktů, je nutné si neustále připomínat, jak důležitá je svoboda a jaké utrpení s sebou válka přináší.
Když přesně před 80 lety Rudá armáda osvobodila tábor, našla jen hrstku přeživších. Většina vězňů byla v rámci evakuace donucena odejít na tzv. pochody smrti. Přibližně 56 tisíc práceschopných jedinců se přemístilo do jiných táborů v Německu.
Denně urazili vězni desítky kilometrů v mrazivých teplotách dosahujících až –20 stupňů, často bez jídla nebo teplého oblečení.
Hitler se přesouvá do bunkru pod říšským kancléřstvím
„Víme, že některým se podařilo z pochodů smrti uprchnout. Místní lidé těmto vězňům pomáhali. Byli to obyčejní lidé, kteří je po určitou dobu ukrývali ve svých domech,“ vypráví nám v Osvětimi Witold Łysek, průvodce ze Státního muzea Auschwitz-Birkenau.
Někteří ale takové štěstí neměli. Přibližně devět tisíc vězňů pochody nepřežilo. Zemřeli vyčerpáním, mrazem nebo byli zastřeleni. Lidé, kteří zůstali v táboře, byli v tak zuboženém stavu, že se nacisté domnívali, že se příchodu Sovětů vůbec nedožijí.
„Když 27. ledna 1945 přišli sovětští vojáci, osvobodili pouze sedm tisíc vězňů. V Auschwitzu I zřídili nemocnici. Cítili, že tito lidé potřebují pomoc, a jednali ihned. Byly tu vidět chodící kostry, zbylé deky a mundúry. Kdo by si pomyslel, že ve 20. století uvidí takové obrazy, jaké viděli tady? Byli v šoku. Tohle nikdo nečekal,“ popisuje Łysek tehdejší situaci.
Dobové záběry pořízené při osvobození nacistického koncentračního tábora Auschwitz-BirkenauVideo: Reuters
Němci se snažili ze všech sil zničit veškeré důkazy o masovém vyvražďování. Od listopadu 1944 přestali zabíjet vězně v plynových komorách. Tyto budovy spolu s krematorii následně začali likvidovat. Poslední plynová komora číslo pět byla zdemolována den před příchodem sovětské armády.
Němci čelili bleskové válce, zastavit ji měl Himmler
„Nacisté týden předtím, než přišli Sověti, zapálili sklady známé jako Kanada II. Víme, že tyto sklady hořely celý týden. Je to patrné z fotografií pořízených při příchodu Sovětů. Takže se můžeme jen domýšlet, co všechno se uvnitř nacházelo, pokud to hořelo tak dlouho, navíc uprostřed zimy,“ dodává.
Věděli jste, že…
Sklady byly pojmenovány podle Kanady, která byla v předválečné Evropě vnímána jako symbol bohatství. Tato část tábora se využívala k ukládání odcizeného židovského majetku. Práce v těchto skladech tak byla považována za jedno z „nejlepších“ pracovních míst v táboře, protože vězni měli přístup k věcem, které mohli vyměnit za jídlo nebo oblečení.
Sklady Kanada II
Přestože se jedná o události z minulosti, jejich dopady stále ovlivňují i náš dnešní svět. Koncentrační tábor Auschwitz-Birkenau tak není jen místem paměti a historie, ale i varováním, na které nesmíme zapomenout.
„Mluvíme tady o skutečnostech, které se staly před více než 80 lety, ale stále ovlivňují náš současný život, historii a politiku. Proto je důležité naslouchat přeživším. Nyní je poslední chvíle. Bez pamětníků se za několik desítek let může stát, že se z tohoto místa stane pouhý mýtus. Nechceme, aby toto nastalo,“ apeluje Łysek na závěr.
Na reportáž Novinek přímo z bývalého koncentračního tábora se podívejte na videu v úvodu článku. V rámci projektu Rok osvobození chystáme i samostatný materiál věnující se životu vězňů v táboře.
Projekt Rok osvobození poutavým způsobem přibližuje důležité i některé méně známé aspekty posledního roku války i týdny po jejím konci. Díky spolupráci s Vojenským historickým ústavem představí i použité zbraně, nechybějí reportáže ze zahraničí, které doplní články oživené infografikou, dobové materiály, rozhovory nebo podcasty. V některých materiálech dostane prostor také umělá inteligence.