Článek
V roce 2025 uplyne 80 let od osvobození Československa a konce druhé světové války. Novinky k tomuto významnému výročí představují projekt Rok osvobození. Právě proto v tomto článku vidíte historické rozhraní vytvořené pouze pro tuto rubriku, které je doplněno moderními prvky.
V době, kdy Rusko už třetí rok útočí na Ukrajinu a probíhá celá řada dalších konfliktů, je nutné si neustále připomínat, jak důležitá je svoboda a jaké utrpení s sebou válka přináší.
Plány na přestavbu Prahy na germánské město začaly vznikat v roce 1940. Změny, kterými měla projít, rozhodně nebyly jen symbolické či kosmetické. Počítalo se například se zásadní přestavbou Staroměstské radnice v germánském stylu, zbouráním Obecního domu, který byl považován za nepřijatelný symbol slovanství, či se zničením Petřínské rozhledny, což údajně bylo přáním samotného Adolfa Hitlera.
Mapa míst, která by se v Praze změnila v případě alternativního konce války. Miniatury na mapě byly vytvořeny AI.
Střelecký ostrov (či případně Letná) se měl v rámci germanizace města přeměnit v reprezentativní domov a sportoviště Hitlerjugend.
Němečtí plánovači také hodlali postavit podzemní dráhu či megalomanský dopravní a pěší bulvár, který by Prahu protnul od severu k jihu přes střed města. Dále se počítalo s mnoha monumentálními administrativními komplexy, cvičištěm SS či rezidenčními oblastmi pro německou elitu. Praha byla totiž zařazena do kategorie takzvaných „vůdcových měst“, mezi něž patřily například Mnichov, Norimberk či Berlín.
Zmiňované nové rezidenční čtvrti měly vznikat, jak uvádí historik Miloš Hořejš, především v Holešovicích, v části Dejvic, v celé Bubenči, na Petříně či ve Střešovicích.
Pražský U-Bahn
V oblasti dopravy a infrastruktury plány nacistů předběhly svou dobu a jejich průkopnické myšlenky došly naplnění až mnoho let po válce. Ať už šlo o napojení Prahy na dálnice, vznik pražského obchvatu, či vybudování metra.
Architekt Niemeyer a jeho lidé pracovali také na možnostech výstavby nové rychlodráhy, jež by vedla jak po povrchu, tak podzemím. Vznikla by tak pražská varianta berlínského U-Bahnu. Souběžně s tímto projektem vznikaly plány na výstavbu samostatné podpovrchové dráhy, tedy metra.
Podle návrhu vagonu z roku 1941 jsme umělé inteligenci zadali za úkol vytvořit návrh vizualizace „pražského U-Bahnu“. Na představu se podívejte v následující grafice (stačí táhnout posuvníkem), další návrhy najdete v článku.
„Jednou ze zásadních součástí nacistické vize Prahy byl vznik výlučně německých částí města, a to v nejatraktivnějších a nejčistších lokalitách. Hlavní město protektorátu navíc potřebovalo získat dostatečné ubytovací kapacity pro příchod dalších německých úředníků, vysokoškoláků, vojáků, ale také německých řemeslníků, kterých žilo v Praze relativně málo,“ uvedl Hořejš, mimo jiné autor jedinečné publikace Protektorátní Praha jako německé město.
Pod taktovkou Speerova architekta
Nejrůznější plány a urbanistické studie vznikaly v rámci „Plánovací komise pro hlavní město Prahu a okolí“. Ta měla postupně naplňovat osidlovací a germanizační plány nacistických okupantů.
„Během několika let bude tvář Prahy čistě německá, přestože v milionovém městě bydlí jen 21 tisíc Němců,“ shrnul svůj hlavní cíl první předseda této Plánovací komise Reinhold Niemeyer, říšský architekt. V jím řízené komisi sice měli vedoucí slovo Němci, ovšem působila v ní i řada českých architektů.
Praha AI
Niemeyer se podle dobových svědectví neprojevoval jako zapálený nacista, byl spíše kariéristou a technokratem, jemuž ještě lepší pozice komplikovaly problémy s alkoholem. V Praze působil v čele Plánovací komise od února roku 1940 do března 1941, poté byl odvolán. Mimo jiné právě i kvůli údajným excesům spojených s alkoholem. Ty posloužily jako vhodná záminka jeho kritikům především z řad radikálních pražských Němců.
Niemeyer se totiž opakovaně stavěl například proti vojenským projektům v rámci Prahy. Odmítal třeba přeměnit údolí Šárky na tankové cvičiště a vojenskou střelnici. Po vynuceném odchodu z Prahy Niemeyer pracoval v Berlíně, přednášel a spolupracoval na některých projektech Alberta Speera.
Projekty zastavil vývoj na frontě
Ačkoliv Niemeyerova pražská mise trvala pouze necelý rok, jeho tým stačil rozpracovat mnoho projektů a formulovat vize rozsáhlých změn hlavního města protektorátu. Niemeyerův následovník Hermann (Hans) Wunderlich, rodák z Českých Budějovic, novými projekty už příliš nehýřil, spíše se snažil rozvíjet ty původní.
Právě na jeho pozvání dorazil do Prahy již zmiňovaný Hitlerův dvorní architekt Albert Speer. Stalo se tak 4. prosince 1941, kdy Speer podnikl spolu se zastupujícím říšským protektorem Reinhardem Heydrichem a státním tajemníkem K. H. Frankem konzultační cestu Prahou. Při ní řešili některé z urbanistických projektů připravovaných Niemeyerovou, nyní už Wunderlichovou, Plánovací komisí.
Podle historika Roberta Gerwartha se Praha měla v Heydrichových vizích stát prosperujícím německým městem, jež bude branou nacistické říše na Balkán a celý okupovaný Východ.
Věděli jste, že…
stavbu Suchdolského mostu plánovali už nacisté? Podle tohoto návrhu měl mít šestici pilířů. Plánovaný most má spojovat Bohnice a Suchdol a být součástí Pražského okruhu. Ani 80 let po konci druhé světové války ale most přes Vltavu nestojí. Tak si ho představme za pomoci návrhu německých plánovačů a umělé inteligence…
Realizaci velkolepých plánů však zastavil vývoj na válečných frontách. Kvůli nedostatku finančních prostředků, surovin i lidských zdrojů byly veškeré práce nesouvisející s válečným hospodářstvím zastaveny a plány přeměny Prahy na nacistické město budoucnosti tak zůstaly jen na papíře. Také díky projektu Rok osvobození si některé z nich můžete názorně představit.
Anketa
Projekt Rok osvobození poutavým způsobem přibližuje důležité i některé méně známé aspekty posledního roku války i týdny po jejím konci. Díky spolupráci s Vojenským historickým ústavem představí i použité zbraně, nechybějí reportáže ze zahraničí, které doplní články oživené infografikou, dobové materiály, rozhovory nebo podcasty. V některých materiálech dostane prostor také umělá inteligence.