Článek
V roce 2025 uplyne 80 let od osvobození Československa a konce druhé světové války. Novinky k tomuto významnému výročí představují projekt Rok osvobození. Právě proto v tomto článku vidíte historické rozhraní vytvořené pouze pro tuto rubriku, které je doplněno moderními prvky.
V době, kdy Rusko už třetí rok útočí na Ukrajinu a probíhá celá řada dalších konfliktů, je nutné si neustále připomínat, jak důležitá je svoboda a jaké utrpení s sebou válka přináší.
Sovětský 2. a 3. ukrajinský front dostaly 17. února 1945 rozkaz zahájit v půlce března útok na Vídeň. Obdržely ho jen čtyři dny poté, co několikaměsíční krvavé boje o Budapešť skončily porážkou německých a maďarských jednotek.
Mezi německými jednotkami, které se úspěšně pokoušely zastavit sovětský postup a zlikvidovat předmostí na západním břehu Hronu, zaznamenali Sověti dvě německé pancéřové divize, tedy jednotky, které se nepoužívaly k obraně.
Sovětskému velení došlo, že úspěšná týdenní německá operace Südwind, která vytlačila Rudou armádu na Hron, může být předznamenáním rozsáhlejšího německého protiútoku. Místo přípravy na útok se tak Sověti začali chystat na obranu.
Obce a řeky, které byly významné během operace.
Odhadli německé záměry, i když nacistické velení dělalo vše, aby přesuny vojsk ze západní fronty do Maďarska utajilo. Němci na východ poslali 6. pancéřovou armádu SS, která bojovala v Ardenách a jíž velel Sepp Dietrich. Kromě tanků Tiger II měla ve výzbroji i moderní Panthery, Tigery I a Panzery IV nebo samohybné houfnice ráže 150 mm Brummbär.
Brněnská operace: Samohybné dělo SU100Video: Novinky
Německé velení v zájmu maximálního utajení umožnilo obhlídku bojiště až den před útokem. Pancéřoví granátníci museli do výchozího postavení dojít pěšky.
Samotný útok začal 6. března silnou dělostřeleckou přípravou, jenomže narazil na sovětská obranná postavení. Postup brzdilo bláto. Jakmile se tanky blížily k břehům Dunaje, uvázly v bahně, do kterého se bořili i pancéřoví granátníci. Další postup byl skoro nemožný. Tankům navíc začalo docházet palivo, protože při pohybu v bahnitém terénu ho spotřebovaly enormní množství.
U Balatonu bych musel posbírat i kříže mrtvých, můj vůdce.
Pravý bok Dietrichovy 6. pancéřové armády byl už 14. března ohrožen, protože postup 2. pancéřové armády jižně od Balatonu byl mnohem pomalejší, než se čekalo. Hitler však nechtěl váznoucí útok za žádnou cenu odvolat. Měl pocit, že cíl v podobě dobytí Budapešti a plynových polí u Nagykanizsy je nadosah.
Jenže německé obrněnce se v blátě a bez paliva stávaly snadným terčem sovětských dělostřelců a tankistů. Deset dnů po začátku poslední německé útočné operace přešla Rudá armáda do protiútoku, když 2. a 3. ukrajinský front zahájily postup na Vídeň, Bratislavu a Brno. Sovětští vojáci míjeli vraky německé techniky a mrtvé Němce.
Hitler zuřil. Důstojníkům z Dietrichovy armády byla odebrána vyznamenání a poddůstojníci a vojáci si museli odpárat nášivky označující jejich příslušnost k 6. pancéřově armádě SS.
Splnění rozkazu měl zajistit Heinrich Himmler, který se ale výjimečně Hitlerovi vzepřel: „U Balatonu bych musel posbírat i kříže mrtvých, můj vůdce. Žádný německý esesman vám nemůže dát více než svůj život.“
V další části článku se dočtete o zahájení a detailech Bratislavsko-brněnské operace či o dobytí Vídně.
Pro pokračování v článku klikněte na „zobrazit vše“.