Nečekaný německý úder na spojenecká letiště. Čechoslováci unikli jen o fous

Utajení se vyplatilo. Britské a americké síly útok nečekaly. „Za úspěch lze považovat útoky, které luftwaffe podnikla na dvě letiště kolem Bruselu, pak na letiště Eindhoven a také na americkou leteckou základnu v Sint-Truiden a v severní Francii u Mét, kde zastihla na zemi thunderbolty. Ale je třeba říct, že zdaleka nešlo o jednostrannou záležitost,“ říká k operaci Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu.

Někde se spojenci dokázali ubránit. V mrazivém novoročním ránu vzlétly z některých spojeneckých letišť v Belgii a Nizozemsku první spitfiry, thunderbolty a mustangy na rutinní hlídky.

V jedné P-47 seděl i Bob Brulle, jehož 390. peruť se soustředila na útoky na pozemní cíle. Ty měla vyhledávat a ničit i při průzkumu 1. ledna 1945. V Ardenách zuřily boje a bylo potřeba vytlačit Němce.

„Slavili jsme Silvestra a měl jsem trochu kocovinu. Odstartovalo nás osm, trochu uondaných.“ Naráz vidí německé stíhačky: „Otočil jsem se a viděl je střílet. Kolem svištěly kulky. Jeho kulomety pálily,“ vzpomínal.

Brulle provedl několik obratů, usadil se Němci za ocasem a vypálil na něj. Sestřelil jeden focke-wulf 190. Zatímco letiště Y-29 Asch v Belgii američtí piloti na poslední chvíli ubránili, jinde Němci napáchali značné škody.

„Úder byl poměrně překvapivý. V 9:20 ještě mnohde vyspávali silvestrovskou noc, takže je zastihli v nedbalkách a způsobili na zemi poměrně vysoké ztráty,“ říká Rajlich k rozsáhlému útoku luftwaffe.

Rajlich vysvětluje i účel operace Bodenplatte: „Šlo o to, aby zastihli spojenecké taktické letectvo na zemi. Mělo totální převahu nad frontovou linií, která limitovala úplně všechny německé pozemní operace. Musíme si uvědomit, že v té době už téměř dva týdny probíhala německá ofenzíva v Ardenách. Aby mohla pokračovat pozemní operace, bylo potřeba zničit západní spojenecké letectvo, které bylo v Belgii a Nizozemsku.“

„Německá strana hned po útoku vytrubovala do světa, že zničila na spojeneckých letištích 470 letadel. Úplně pravda to nebyla, úplná lež taky ne,“ vysvětluje historik. Ke spojeneckým ztrátám přispěla i skutečnost, že mnohde stála a letadla vyrovnaná na ploše v řadě, což Němcům usnadnilo práci.

„Podle nejnovějších zdrojů bylo na zemi totálně zničeno 290 a poškozeno 180 letadel, což nakonec dává dohromady tu cifru 470. Nebyly to jediné ztráty, protože v leteckých bojích, které se rozpoutaly nad některými z těch napadených letišť, bylo sestřeleno dalších 15 spojeneckých letadel a 10 bylo poškozeno. Němci ztratili v leteckých bojích celkem 60 letadel. To je taky hodně a představovalo to poměrně velký díl německých ztrát,“ dodal Rajlich.

A jak se povedlo, že Němci utrpěli ztráty, přestože byl úder pro spojence překvapivý? „V řadě případů se těm napadeným americkým nebo britským stíhačům podařilo odstartovat a zapojit se do boje s útočníky. V některých případech se vraceli na svá letiště tempesty, spitfiry nebo americké mustangy s posledními zbytky střeliva. I ty se angažovaly, takže německá strana nevyvázla beztrestně.“

Němci přiznali jen část ztrát: „V původní německé zprávě, která mluvila o 470 zničených spojeneckých letadlech, byl dovětek, že německé ztráty nebyly vysoké, byly pod stovkou letadel. To také není pravda. Německá strana za to zaplatila velice draze. Z 850 letadel jich během operace ztratila skoro tři stovky. Některé padly za oběť britské nebo americké protiletecké ochraně, pak tam byly sestřely ve vzdušných bojích, ale taky celá řada havárií, protože ne každý pilot zvládl nízký let.“

Co je zajímavé, němečtí letci se stali i oběťmi palby vlastních dělostřelců: „Podle těch nejnovějších výzkumů to vypadá tak, že německé protiletadlové dělostřelectvo sestřelilo 35 německých stíhaček, což není málo.“

Důvodem bylo maximální utajení operace, takže se protiletadloví dělostřelci o Bodenplatte nedozvěděli. Protiletadloví dělostřelci byli z posledních týdnů a měsíců zvyklí na to, že pokud viděli na obloze nějaký velký svaz letadel, tak to byli spojenci.

Přes značné německé ztráty však spojenci přišli o víc letadel. „Aritmeticky to vychází na německé vítězství, ale to nemůže být jediné hledisko. Na spojenecké straně byla početní převaha. I když v prvních dnech po 1. lednu byla limitována letecká činnost ze zasažených letišť, tak Britové a Američané materiální ztráty velice rychle nahradili.“

To se nedá říct o luftwaffe. Němci sice ztratili jenom 300 letadel, ale 213 pilotů bylo buď zabito, zajato, nebo zraněno. Ještě bolestnější pro Němce bylo, že ztratili asi 22 velitelů na různých úrovních. Ty bylo skoro nemožné nahradit. Albert Speer sice vyšponoval válečnou výrobu natolik, že se v Německu v roce 1944 vyrobilo nejvíc letadel za celou válku, jenomže výcvik zabere čas.

To však nebyl jediný problém: „Německo trpělo nedostatkem pohonných hmot, nemělo žádné přírodní zdroje ropy, pohonné hmoty většinou vyrábělo z uhlí,“ připomíná Rajlich. Ovšem chemické závody byly terčem neustálých spojeneckých náletů.

Operace Bodenplatte skončila pro Němce jako strategická porážka, stejně jako celá bitva v Ardenách, jejíž součástí operace byla. Luftwaffe se při útoku vyčerpala.

Na záběry z operace Bodenplatte a celý rozhovor s historikem Rajlichem se podívejte na videu v úvodu článku.