Článek
V roce 2025 uplyne 80 let od osvobození Československa a konce druhé světové války. Novinky k tomuto významnému výročí představují projekt Rok osvobození. Právě proto v tomto článku vidíte historické rozhraní vytvořené pouze pro tuto rubriku, které je doplněno moderními prvky.
V době, kdy Rusko už třetí rok útočí na Ukrajinu a probíhá celá řada dalších konfliktů, je nutné si neustále připomínat, jak důležitá je svoboda a jaké utrpení s sebou válka přináší.
Ve tři hodiny odpoledne se Američané zastavují, čekají odpálení mostu, ale žádná exploze nepřichází. Němci potřebují opravit dráty k náložím, což jim komplikuje americká střelba. Timmermann proto vysílá své muže na zteč. Spolu s pěšáky vyrážejí ženisté, kteří přestřihávají všechny dráty, které vidí. Podporuje je střelba moderních pershingů, ale musejí se vyhýbat německé kulometně palbě.
Po 40 minutách se američtí vojáci dostávají do poloviny mostu se třemi oblouky. Ozývá se mohutná exploze, která východní oblouk nadzvedává. Most se však nezřítí, mostovka dosedá zpět, i když v ní je čtyřicetimetrová díra.
Měchenický most dnes a záběry z filmu Most u Remagenu z roku 1969Video: Novinky
V 15:45 dosahuje Němci bráněného východního konce mostu jako první velitel čety seržant Alexander A. Drabik: „Běžel jsem do středu mostu. Nezastavil jsem se, protože jsem věděl, že když jsme v pohybu, nemusejí se trefit. Moji muži byli v řadě a nikdo nebyl zasažen. Kryli jsme se v kráterech po bombách a čekali, až dorazí další.“
Američtí vojáci šplhají na prudký svah za železničním mostem, za kterým je tunel. Vyhánějí Němce, kteří je ostřelovali z protiletadlových děl. Obsazují oba konce 325 metrů dlouhého železničního tunelu.
Netuší, že v tunelu je dvě stě vojáků, sto civilistů a čtyři vagóny s municí a leteckým benzínem. Němečtí velitelé si uvědomují, že jsou v pasti, nařizují bránit se do posledního muže. Proti jsou však civilisté, ale i někteří vojáci.
Věděli jste, že…
získání nepoškozeného Ludendorffova mostu se stalo předlohou amerického válečného firmu Most u Remagenu s Robertem Vaughnem? Ten se natáčel v roce 1968 v Československu u mostu v Davli a Měchenického mostu. Po invazi v srpnu 1968 musel štáb narychlo odjet. Záběry americké a německé vojenské techniky, která zůstala na místě, pak normalizační komunisté použili jako nástroj propagandy. Filmové rekvizity měly dokládat, že se Němci a Američané pokoušeli o kontrarevoluci a ovládnutí Československa.
Dva mladí Němci, kteří měli pomáhat protiletadlovcům, běží z tunelu ven. Prvního zasáhne kulka do břicha a umírá. Druhý z nich, Karl Busch, zakřičí na Američany anglicky „přestaňte střílet, chceme se vzdát“. Busch nakonec pomůže domluvit německou kapitulaci u Remagenu.
Američtí velitelé o mostě věděli
Že Ludendorffův most u Remaganu stojí, Američané věděli. Němci potřebovali stáhnout ze západního břehu Rýna zbylé vojáky. V tom jim měla zabránit operace Lumberjack zahájená 1. března 1945. Na konci března měli Rýn u Weselu překročit při mohutné kombinované obojživelné a výsadkové operaci britští vojáci pod vedením maršála Bernarda Montgomeryho.
Zabránit Němcům se stáhnout měly i americké jednotky. Byla mezi nimi jižně od Bonnu 9. obrněná divize pod velením generála Johna W. Leonarda. Od břehu Rýna byla 6. března 14 kilometrů a hnala se dál, protože německý odpor byl slabý. Rychlý americký postup Němce zaskočil.
Generál Leonard hnal své muže k mostu, protože mu velitel nadřízeného III. sbor generál major John Milkin řekl: „Vidíte tu černou čárku na mapě? Když se vám ji podaří obsadit, vstoupíte do historie.“ Tou čárkou byl Ludendorffův most.
Z 22 silničních a 25 železničních mostů přes Rýn stály už jen čtyři - weselský železniční, Rýnský most v Bonnu, most Korunního prince Viléma v Urmitzu a právě Ludendorffův u Remagenu.
Leonard proto nesplnil rozkaz přesměrovat většinu jednotek k mostu přes řeku Ahr a vyslal k Remagenu všechny posily. Když se vedení amerického III. sboru dozvědělo, že jednotky 9. obrněné divize most ovládají, dostal generál povolení využít této příležitosti, i když místo nebylo optimální pro vybudování předmostí - byla za ním pahorkatina.
Vzteklý Bradley
Upozornil na to generál Harold Bull ze štábu nejvyššího velitelství spojenců v západní Evropě SHAEF. Jeho slova rozlítila Omara Bradleyho, který velel celé 12. armádní skupině, jíž byly podřízené jednotky nasazené do vyčištění břehu Rýna: „A co máme kruci dělat? Stáhnout se vyhodit ho do povětří?“
Německý tankový stíhač Hetzer Video: Novinky
Nejvyšší velitel na západní frontě Dwight Eisenhower Bradleye podpořil: „Nepouštěj ho, Brade. Pošli přes řeku všechno, co potřebuješ. Udrž to předmostí.“
Američané nakonec dokázali dostat přes most za 24 hodin 8000 mužů s tanky a protiletadlovými zbraněmi. Vojáků s technikou tam směřovalo tolik, že se u mostu tvořily zácpy.