Článek
V roce 2025 uplyne 80 let od osvobození Československa a konce druhé světové války. Novinky k tomuto významnému výročí představují projekt Rok osvobození. Právě proto v tomto článku vidíte historické rozhraní vytvořené pouze pro tuto rubriku, které je doplněno moderními prvky.
V době, kdy Rusko už třetí rok útočí na Ukrajinu a probíhá celá řada dalších konfliktů, je nutné si neustále připomínat, jak důležitá je svoboda a jaké utrpení s sebou válka přináší.
„Na rozdíl od amerických útoků, které se odehrály v roce 1944, sovětská letadla neničila válečný průmysl. Sověti se soustředili na bombardování infrastruktury města, protože potřebovali, aby obránci měli co nejmíň pohodlí v tehdy Němci obsazovaném městě,“ vypráví nám přímo v Brně historik Petr Vachůt.
Akce se sovětským vojskům podařila. Po bombardování plynáren, elektrických rozvodů a vodáren zůstala moravská metropole bez proudu a vody zcela ochromena. O život však přišly stovky nevinných obětí. Mezi nejtragičtější místa spojená s tehdejším bombardování patří park Koliště.
„Cílem byla průmyslová místa poblíž parku. Bohužel letadla měla větší bombardovací rozptyl a bombardovala z větší výšky. Došlo k přímému zasažení Koliště. Park byl plný matek s kočárky a běžných civilních obyvatel. To byl opravdu nechtěný masakr civilního obyvatelstva,“ popisuje historik souběh tehdejších událostí.
Jedna z bomb zasáhla během nedělního odpoledne i plně obsazenou tramvaj v Joštově ulici. „Dostala přímý zásah jednou z menších leteckých pum. Tramvaj vybouchla, vyhořela, bylo zde několik desítek mrtvých a raněných civilních obyvatel,“ líčí přímo na místě Vachůt.
Kdo mohl, z Brna zdrhnul
Nejvíce byl zasažen střed města. Následky tehdejších událostí jsou patrné dodnes. Celá pravá strana Veselé ulice je i po 80 letech od války stále prázdná. Na místě zůstala velká jizva, která až v letošním roce bude vyplněna výstavbou filharmonie.
Z dubnového bombardování Brna nicméně zůstalo zachováno minimum záznamů. „Události konce války mají řadu bílých míst. Americké bombardování z roku 1944 bylo precizně dokumentováno německými úřady. Jenže v dubnu 1945 už v nefungovalo nic. Kdo mohl, z Brna zdrhnul,“ vysvětluje historik.
Po tomto velkém náletu se život v ulicích prakticky zastavil. Téměř všichni obyvatelé z Brna odešli nebo se schovávali ve sklepech a krytech. Stovky lidí po válce skončily na ulici. Nastala velká bytová krize.
„Asi 1 500 civilních obyvatel zahynulo během bombardování a osvobozování Brna a polovina domů, asi 13 tisíc, byla částečně nebo úplně zničena,“ komentuje konečné následky Vachůt.
Na celou reportáž přímo z Brna se můžete podívat v úvodu článku.
Projekt Rok osvobození poutavým způsobem přibližuje důležité i některé méně známé aspekty posledního roku války i týdny po jejím konci. Díky spolupráci s Vojenským historickým ústavem představí i použité zbraně, nechybějí reportáže ze zahraničí, které doplní články oživené infografikou, dobové materiály, rozhovory nebo podcasty. V některých materiálech dostane prostor také umělá inteligence.