Letěli nízko a otevřelo se peklo. Američané vybombardovali ČKD a lidé umírali v polích

„Nálet na Prahu z března 1945 byl výjimečný tím, že to byl jediný plánovaný a uskutečněný nálet na Prahu. Na rozdíl od náletu v únoru, který je pořád předmětem nekonečných diskuzí a kontroverzí,“ srovnává dvě tragické události z konce války historik a badatel Filip Vojtášek. Jedním z hlavních cílů náletu byla ČKD, konkrétně její libeňská část - Automobilka a Lokomotivka. Útok byl veden také na leteckou továrnu Aero či chebské letiště, kam letěla necelá stovka bombardérů. Nad Prahou jich bylo asi 400.

Proč byl právě průmyslový areál v Libni a Vysočanech pro Spojence tak strategicky důležitým cílem? „Jednoznačným záměrem Spojenců bylo zamezit výrobě stíhačů tanků Hetzer, která začala v dubnu 1944,“ vysvětluje Vojtášek.

Nálet trvající 22 minut byl úspěšný a zabránil další výrobě hetzerů, jichž bylo do té doby vyrobeno skoro 2000. Po náletu se v libeňské továrně podařilo dokončit jen desítku kusů, 50 rozpracovaných se převezlo k dokončení do Milovic. Českomoravské strojírny byly vyřazeny z provozu. Ačkoliv bylo bombardování záměrně provedeno v neděli, aby v továrnách nebylo tolik dělníků jako v běžný pracovní den, obětí byly stovky.

Zatímco první ze čtyř amerických skupin, které mířily na Prahu, bombardovaly za krásného slunečného dne a svůj cíl měly doslova na dlani, ty další už měly pozici kvůli hustému kouři mnohem horší. Neplánovaně tak byly zasaženy stovky civilních objektů na dnešním Vysočanském náměstí či náměstí OSN, břehu Rokytky, na Střížkově či dnešní Freyově ulici. Jednou z nejpostiženějších ulic v Libni byly dnešní ulice Sokolovská a Drahobejlova, které vedou k místům, kde stála továrna.

Dalšími cíli amerických bombardérů byla i letiště nacházející se v bezprostřední blízkosti Velké Prahy - Kbely, Letňany a Čakovice. Právě na kbelském letišti měli Němci desítky strojů.

„Lidé samozřejmě nemohli tušit, že Američané vědí o tom, že se Němci svá letadla snaží ukrýt v širším prostoru od vzletových drah. V Kbelích tak bylo zabito 137 lidí, v Satalicích více než 60, ve Vinoři více než 50 a v Čakovicích 28. Navíc nemůžeme říct, že jsou to čísla konečná. Velkou neznámou zůstává počet mrtvých německých uprchlíků ve Vinoři,“ říká historik.

Celkové počty obětí z bombardování 25. března 1945 tak nejsou dodnes zcela přesně vyčísleny. Jen v Libni a Vysočanech zahynulo nejméně 253 osob a stovky byly zraněny. Podle posledních výzkumů následkem bombardování zemřelo celkem 562 lidí a dalších 1027 jich bylo zraněno.

Většina obětí byla z obcí u letišť, kde nebyly kryty. Lidé se po zkušenostech z únorového náletu nepokoušeli schovat ve sklepích. Báli se, že by mohli zahynout pod troskami dříve, než je někdo vyprostí. Utíkali proto do polí.

Američané však na letiště neshazovali těžké pumy, ale lehké kazetové devítikilogramové tříštivé řady AN-M41, které byly vhodné k ničení letadel a lehké techniky. Ty se rozprskly do střepin a pokryly velkou plochu. Lidi pod širým nebem kosily. Na ochranu před nimi přitom stačily i lehké kryty nebo sklepy.

Američané se při náletech na Prahu a Cheb nemuseli bránit německým stíhačům, bezzubá luftwaffe proti dobře chráněnému svazu žádné nevyslala. Protiletecká obrana Prahy byla ve srovnání s továrnami a městy v Německu slabá.