Článek
V roce 2025 uplyne 80 let od osvobození Československa a konce druhé světové války. Novinky k tomuto významnému výročí představují projekt Rok osvobození. Právě proto v tomto článku vidíte historické rozhraní vytvořené pouze pro tuto rubriku, které je doplněno moderními prvky.
V době, kdy Rusko už třetí rok útočí na Ukrajinu a probíhá celá řada dalších konfliktů, je nutné si neustále připomínat, jak důležitá je svoboda a jaké utrpení s sebou válka přináší.
Z osmadvaceti mužů na palubě jich přímo na místě během mrazivé noci zahynula skoro polovina. Ti, co přežili, nevěděli, kde jsou, někteří ani nevěděli, co se stalo. „Letoun se sesul po stráni, kde pak ještě dlouho zůstal,“ říká Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu.
To byl ale jen začátek tragédie letadla evakuujícího zraněné z obležené polské Vratislavi, kterou Adolf Hitler nařídil změnit v nedobytnou pevnost – Festung Breslau.
Sedm zraněných se z posledních sil vypotácelo z trosek letadla. Na sobě měli často jen nemocniční mundůr. Byl mezi nimi i jediný letec, který přežil, navigátor Erich König.
„Bylo před čtvrtou ranní, tma, strašlivý mráz, neznámé prostředí, vysoké závěje, vichřice. Byla to skoro křížová cesta. Drželi se jednoho traverzu, ale síly jim docházely. Po čtyřech hodinách této hrůzy je našli obyvatelé Růžohorek, které jsou dost vzdálené od místa katastrofy. Pomoci mohli už jenom některým,“ vypráví Rajlich.
Spojenecké bombardování Prahy. Navigační omyl připravil o život 701 lidí
Siegfried Szewezyk zemřel už po cestě do Růžohorek. Erich König skonal zřejmě následující den v nemocnici v Trutnově. Místní chtěli pomoci i zbylým lidem na palubě, okamžitě vyslali záchrannou výpravu vedenou zkušenými krkonošskými horaly. Když po mnoha hodinách dorazili k troskám, všichni už byli mrtví.
„Pokud nezemřeli při nárazu, tak tam zmrzli. Z osmadvaceti osob na palubě letadla jich zahynulo čtyřiadvacet,“ zmiňuje osud lidí na palubě Rajlich .
A proč vlastně k havárii došlo? V únoru 1945 silně mrzlo a foukalo, onoho dne dosahoval vítr rychlosti až 110 kilometrů v hodině, měl tedy parametry vichřice. Letadlo bylo přetížené, kromě čtyřčlenné posádky pilota Emila Hannemanna a dvaceti zraněných byla totiž na palubě ještě posádka dalšího junkersu Otty Klopmanna, který havaroval ve Vratislavi na namrzlé dráze. Jejím členem byl i navigátor König.
Zásobovací operace v číslech:
- Do „pevnosti“ ve Vratislavi bylo od února do května 1945 dopraveno přes 2500 tun munice a zbraní a téměř 900 vojáků, především parašutistů.
- Celkem bylo podniknuto 3200 zásobovacích letů ve prospěch obklíčené posádky.
- Letecky bylo evakuováno kolem 6600 osob, hlavně zraněných obránců „pevnosti“.
- Při této zásobovací operaci bylo sestřeleno nejméně 167 letounů.
„Letoun vzlétl z vratislavského letiště Gandauer za silné nepřátelské palby, ale nebyl poškozen. Po cestě do Drážďan se v důsledku nepříznivého počasí a silného větru odchýlil od stanoveného kursu, aniž to posádka věděla. Mimochodem, nebyla to jediná havárie podobného rázu. České pohraniční hory se staly hrobem i pro celou řadu dalších letadel, a to nejenom v rámci leteckého zásobování Vratislavi,“ připomíná Rajlich.
Německý padákový zásobníkVideo: Novinky
Zásobování Vratislavi bylo největší, nejepičtější a nejztrátovější zásobovací operací Luftwaffe posledních měsíců války. Probíhala od února do května 1945 z letišť v Sasku a v Čechách (Hradec Králové a Vysoké Mýto). Obklíčení němečtí vojáci se z Hitlerova rozkazu nesměli vzdát. K tomu došlo až v květnu 1945 po Hitlerově smrti a dobytí Berlína.
Fanatik Karl Hanke – gauleiter Slezska
Po dubnu 1945 a ztrátě letiště Gandauer nařídil Hanke vybudovat nouzové letiště přímo v centru města na nejvýstavnější vratislavské třídě Kaiserstrasse. Všechno kolem nařídil zbourat. Šedesát tisíc lidí muselo vykácet stromy a zbořit výstavní středostavovské domy po obou stranách ulice. Dokonce zbořili Lutherkirche, což byla městská dominanta. Překážela, protože se její věž tyčila do výše 90 metrů. Neobešlo se to bez obětí. Sověti brzy zjistili, že se tam něco buduje, takže nasadili dalekonosné dělostřelectvo a bitevní letectvo. O život tam přišla spousta nuceně nasazených německých civilistů i válečných zajatců. Odhady obětí se pohybují od tří do třinácti tisíc.
Trosky mnoha transportních junkersů, heinkelů i nákladních kluzáků ještě dlouho ležely nejen po celé Vratislavi, na příletových letových trasách, ale i na posledních sletištích v Čechách.
Festung Breslau – symbolická pevnost
Za pevnostní města byla prohlášena kromě Vratislavi celá řada dalších lokalit, nejznámější je Poznaň, ale byl to i Görlitz (Zhořelec) a Kostřín. Důvody tvoření takových pevností jsou prosté. „Jednak posádka pevnosti vázala nepřátelské síly, které by nepřítel mohl použít někde jinde, jednak tam byly i propagandistické důvody a ty, nejen v případě Vratislavi, naprosto převážily,“ říká Rajlich, jenž mluví o „pevnostní psychóze“, která v Berlíně od Stalingradu zavládla.
Krvavé boje o Iwodžimu. Fotka s vlajkou se později stala symbolem války
Projekt Rok osvobození poutavým způsobem přibližuje důležité i některé méně známé aspekty posledního roku války i týdny po jejím konci. Díky spolupráci s Vojenským historickým ústavem představí i použité zbraně, nechybějí reportáže ze zahraničí, které doplní články oživené infografikou, dobové materiály, rozhovory nebo podcasty. V některých materiálech dostane prostor také umělá inteligence.