Článek
V roce 2025 uplyne 80 let od osvobození Československa a konce druhé světové války. Novinky k tomuto významnému výročí představují projekt Rok osvobození. Právě proto v tomto článku vidíte historické rozhraní vytvořené pouze pro tuto rubriku, které je doplněno moderními prvky.
V době, kdy Rusko už třetí rok útočí na Ukrajinu a probíhá celá řada dalších konfliktů, je nutné si neustále připomínat, jak důležitá je svoboda a jaké utrpení s sebou válka přináší.
Šlo o jeden z nejmohutnějších náletů na Berlín, jehož cílem bylo zasáhnout železniční síť. Rozkaz hovořil o „dezorganizaci veškeré dopravy ve městě“. Cílem mělo být seřaďovací nádraží v Tempelhofu, odkud měla vyrazit na východní frontu 6. pancéřová armáda.
Z britských letišť tak vzlétlo 958 bombardérů, které útočily ve dvou vlnách. Jako první shodily své bomby krátce po 11. hodině stroje z americké 1. vzdušné divize. O dvě desítky minut později je následovaly B-17 ze 3. vzdušné divize, mezi nimiž byly bombardéry ze známé 100. bombardovací skupiny.
Bombometčík Robert Fitzgerald uvedl: „Viděli jsme Berlín zahalený kouřem a plameny od útoku 1. divize. Nebe bylo plné palby flaku a mohli jsme vidět dva bombardéry padající v plamenech.“
Bombardéry shodily toho dne na Berlín 2000 tun tříštivotrhavých bomb a 250 tun zápalných. Většina jich dopadla jižně od středu města na čtvrť Mitte a severozápad Kreuzbergu.
Těžce zasaženy byly budovy vydavatelství novin na ulici Ritter Strasse. Co nezničily tlakové vlny explozí, to dokonal oheň rozfoukávaný silným větrem. O střechu nad hlavou přišlo 100 tisíc lidí.
1945: Rudá armáda osvobozuje koncentrační tábor v Osvětimi
Zničeno bylo i 360 továren vyrábějících zbraně a součástky pro ně, další byly vážně poškozeny. Wehrmacht uvedl, že si nálet vyžádal 2894 mrtvých, číslo se však považuje za podhodnocené, protože nejsou započítáni nuceně nasazení, kteří se nemohli schovat v krytech. Mezi oběťmi byl například i jeden z vrcholných představitelů nacistické justice a předseda Lidového soudu Roland Freiser, jehož fotku najdete ve fotogalerii.
Vážné škody utrpěla i dopravní síť, tedy hlavní cíl náletu. Zasaženo bylo obrovské Anhaltské nádraží a zničeno skoro celé jeho rozsáhlé kolejiště.
Věděli jste, že…
Anhaltské nádraží bylo svého času největší berlínské nádraží? Během berlínské olympiády v roce 1936 z něj odjížděl nebo na něj přijížděl vlak každé dvě minuty. Otevřené bylo 15. června 1880. Nádražní hala byla dlouhá 62 metrů a zakrývala prostor 10 000 metrů čtverečných, kde mohlo být až 40 000 lidí. Vzniklo jako poslední stanice na anhaltské dráze, která vedla do Köthenu a dál do Halle.
I když nádraží utrpělo při náletu značné škody, předpokládalo se, že se zrekonstruuje. Čekárna byla otevřena 16. června 1948, jenomže o šest dnů později zahájili Sověti blokádu Berlína.
Po jejím konci z nej už nejezdily vlaky na Západ, ale jen do Branibor a Saska-Anhaltska. Dálkové vlaky z něj přestaly jezdit v březnu 1952. Přes odpor architektů bylo rozhodnuto v roce 1959 památkově chráněnou budovu zbourat.
Demolice se protahovala a byla nakonec provedena v letech 1960 až 1961.
Nálety na Berlín:
- Berlín čelil náletům už od roku 1940, ovšem těm velkým až od roku 1943, kdy na něj zahájilo noční nálety britské bombardovací letectvo. K nim se přidaly v březnu 1943 i nálety rychlých dvoumotorových mosquit.
- Na přelomu srpna a září 1943 podnikla britská RAF tři těžké nálety na Berlín. Z 85 procent byla zničena čtvrt Lankwitz, ale zasaženy byly i další čtvrtě včetně centra, když při náletech bylo shozeno celkem 4000 tun bomb.
Projekt Rok osvobození poutavým způsobem přibližuje důležité i některé méně známé aspekty posledního roku války i týdny po jejím konci. Díky spolupráci s Vojenským historickým ústavem představí i použité zbraně, nechybějí reportáže ze zahraničí, které doplní články oživené infografikou, dobové materiály, rozhovory nebo podcasty. V některých materiálech dostane prostor také umělá inteligence.