Článek
V roce 2025 uplyne 80 let od osvobození Československa a konce druhé světové války. Novinky k tomuto významnému výročí představují projekt Rok osvobození. Právě proto v tomto článku vidíte historické rozhraní vytvořené pouze pro tuto rubriku, které je doplněno moderními prvky.
V době, kdy Rusko už třetí rok útočí na Ukrajinu a probíhá celá řada dalších konfliktů, je nutné si neustále připomínat, jak důležitá je svoboda a jaké utrpení s sebou válka přináší.
Na osvobození zajateckého tábora vzpomínal jeden z vězňů Renton Hind: „Třetího února v šest večer někdo v druhém patře uviděl, jak přijelo pár jeepů na křižovatku Quezonova bulváru s ulicí Espaňa, jen pár set metrů od nás. Krátce nato se k nim připojily tanky. Chvíli trvalo, než jsme si uvědomili, že dorazili MacArthurovi muži.“
Američané však věznici minuli a zabočili k nedaleké Univerzitě svatého Tomáše. I ta sloužila jako zajatecký tábor. Její bránu prorazil jeep s filipínským kapitánem. Přes zeď pronikl i tank Basic. Po krátké přestřelce se američtí vojáci domluvili s japonským velitelem, že jim předá 5785 zajatců, když jeho vojáky nechají odejít.
Ve vojenském muzeu v Lešanech je i tento legendární tank M4 Sherman. Video: Novinky
Až večer 4. února 1945 Američané zjistili, kdo je ve věznici Bilibid. Jeden z důstojníků 37. divize nařídil vojákům, aby odstranili několik desek, které zakrývaly velkou díru ve zdi věznice.
Věděli jste, že…
japonské invazi na Filipíny na přelomu let 1941 a 1942 se postavili i Čechoslováci, především baťovci, kteří v zemi působili? Kromě baťovců dobrovolně vstoupili do americké armády i lidé z okruhu československého konzulátu v Manile. Dohromady šlo o 14 lidí.
O jejich osudech si můžete přečíst více v našem článku, který se věnuje událostem, jež následovaly po japonské invazi.
Na druhé straně našli tisícovku amerických válečných zajatců i pět Čechoslováků. Karel Dančák, Bedřich Hermann, Hans Lenk a Arnošt Morávek bojovali na straně Američanů a v japonském zajetí strávili tři roky. Ve vězení s nimi byl i další Čechoslovák Ludvík Gerbec, jenž sice nevstoupil do americké armády, ale sháněl na Filipínách peníze pro odboj a ilegálně vydával tiskoviny.
Hrdinná akce Čechoslováků
Při obraně Baatanu se Arnoštu Morávkovi, Bedřichu Hermannovi a Fredu Lenkovi začátkem roku 1942 podařilo získat ze země nikoho dva mlýny na rýži, i když byli 36 hodin pod japonskou palbou. Za to dostali nejvyšší americké vyznamenání pro civilisty Medal of Freedom.
V dopise ze dne 9. 1. 1946 generálporučíkovi E. B. Gregorymu ve Washingtonu píše plukovník M. A. Quinn o statečnosti Čechoslováků v bojích o Filipíny. Zmiňuje jejich neohroženost a odhodlané plnění úkolů v bojích. Zmiňuje ve svém dopise přímo těchto sedm Čechoslováků, kteří se v bojích vyznamenali: Jan Bžoch, Pavel Fuchs, Leo Hermann, Bedřich Hermann, Fred Lenk, Otto Hirsch a Arnošt Morávek.
„Nevěřil jsem, že se z akce vrátí, ale když po 36 hodinách přišli, byl to zázrak. Otevřel jsem lahev staré whisky, kterou jsem si nechával pro zvláštní příležitosti, a připil si s nimi na zdraví,“ napsal Quinn dceři jednoho z Čechoslováků.
O filipínskou Manilu se tvrdě bojovalo celý měsíc (přibližně od 5. února do 3. března 1945). Stala se boji nejzničenějším městem ve válce v Pacifiku. Japonské pozemní jednotky stáhl generál Tomojuki Jamašita z hlavního města do horského města Bagui, kde vojáci mohli lépe čelit Američanům.
S tím však nesouhlasil kontraadmirál Sandži Iwabuči. S celkem 17 tisíci námořníky a vojáky se rozhodl bojovat do posledního muže. Do jednoho padli. V bojích zahynulo i přibližně 100 000 civilistů.
Osvobozování Filipín
Osvobozování Filipín zahájili Američané už 20. října 1944, kdy se vylodili na ostrově Leyte. Jejich hlavním cílem byl největší filipínský ostrov Luzon. Další vlna přišla, když se americká 6. armáda pod vedením generála Waltera Kruegera vylodila 9. ledna 1945 v Lingayenském zálivu na severozápadě ostrova a zahájila postup na jih.
Američané se rozhodli sevřít Manilu do kleští, a proto se 31. ledna 1945 americká 8. armáda vylodila na jihu Luzonu a zahájila postup k metropoli. Byl velmi rychlý, protože filipínští partyzáni poskytli Američanům informace, které mosty jsou funkční a kde se skrývají Japonci.
Hitler se přesouvá do bunkru pod říšským kancléřstvím
Projekt Rok osvobození poutavým způsobem přibližuje důležité i některé méně známé aspekty posledního roku války i týdny po jejím konci. Díky spolupráci s Vojenským historickým ústavem představí i použité zbraně, nechybějí reportáže ze zahraničí, které doplní články oživené infografikou, dobové materiály, rozhovory nebo podcasty. V některých materiálech dostane prostor také umělá inteligence.