Black Hawky šly k zemi. Operace v Mogadišu Američany připravila o 18 vojáků a prestiž

Zadržení Umara Salada Elmiho a Abdiho Hasana Awaliho mělo oslabit Somálskou národní alianci (SNA), jejíž vůdce Mohamed Farrad Aidid se pokoušel získat moc za každou cenu.

Oba Aididovi poradci se měli účastnit schůzky v domě nedaleko hotelu Olympic, kde mohly být přítomné i další špičky SNA, možná i sám Aidid.

Plán byl prostý. Na místo mělo dorazit vozidlo s agenty CIA, kteří po prověření situace měli navést lehké vrtulníky MH-6 Little Bird sil Delta, aby budovu zajistily. Ze čtyř vrtulníků MH-60L Black Hawk se pak měli spustit po lanech příslušníci jednotky Rangers, kteří měli vytvořit obranný perimetr okolo budovy, a příslušníci speciálních sil měli zadržet oba poradce. Odvézt zadržené i útočný tým měla kolona tří náklaďáků M939 a devíti Humvee.

Když byla potvrzena přítomnost Umara Salada, byla v 13:50 hodin spuštěna operace. Z mezinárodního letiště vyjela kolona vozidel a odstartovalo 16 vrtulníků. Malé MH-6 byly na místě v 15:42 hodin, jeden z nich ale kvůli prachu přistál jinde. Jeho pilot okamžitě čelil palbě z ručních zbraní. Somálci byli připraveni, útok čekali a připravili se na něj. Věděli, že musejí reagovat rychle, což jim usnadňovala skutečnost, že okolí hotelu bylo domovským územím kmene Haber Gibr, ze kterého pocházel Aidid.

Na místo pak dorazily čtyři MH-60 s rangery, kteří se spustili po lanech. Přílet vrtulníků sice vyvolal mezi Somálci paniku, ale brzy se zorganizovali a oblast okolo hotelu uzavřeli. Do problémů se dostala i kolona, která dorazila k hotelu s desetiminutovým zpožděním kvůli narychlo budovaným barikádám.

Zasáhnout musela okamžitě, bylo třeba evakuovat Todda Blackburna, který při slaňování spadl z výšky 21 metrů. Odvézt ho měly tří humvee, jenomže ty se okamžitě dostaly pod palbu. Její obětí se stal seržant Dominick Pilla, který byl zasažen do hlavy. Tři prostřílené humvee se ale dokázaly dostat na základnu.

U hotelu se situace zhoršovala, 40 minut po začátku akce byl z raketového granátometu RPG-7 zasažen Black Hawk s volacím znakem Super 61. Vrtulník začal nekontrolovaně rotovat a dopadl na zem asi 300 metrů do cílové budovy. Oba piloti byli na místě mrtví a dva další členové posádky vážně zranění, ale odstřelovači Daniel Busch a Jim Smith začali okamžitě bránit místo dopadu. Na pomoc jim přiletěl vrtulník MH-6 pilotovaný Karlem Maierem. Snipery se podařilo dostat na jeho palubu, ale jeden byl smrtelně raněn.

Na místo pak dorazil další vrtulník MH-60 s 15členným záchranným týmem, který se po lanech rychle spouštěl. I na tento vrtulník bylo vypáleno z RPG-7, přičemž utrpěl poškození listů nosného rotoru, ale piloti s ním dokázali doletět na letiště.

Záchranný tým zjistil, že oba piloti sestřeleného Black Hawku jsou mrtví. Našel také dva těžce zraněné, pro které vytvořil z pancéřových a kevlarových plátů přístřešek. Kvůli zmatku v komunikaci však záchranný tým i řidiči vozidel čekali dvacet minut na rozkaz.

Když nad vrakem vrtulníku kroužil další Black Hawk s volacím znakem Super 64 pilotovaný Michaelem Durantem, opět zaútočil sedmičlenný somálský tým vyzbrojený RPG-7.  Granát zasáhl ocasní rotor vrtulníku, který začal po chvíli rotovat. Piloti se dokázali vyhnout velkým budovám a dopadly na přístřešky chudých obyvatel. Odletující trosky zabily několik Somálců, další však slavili pády vrtulníků.

Až půl hodiny po sestřelu Super 64 se američtí velitelé pokusili osvobodit obklíčené vojáky. Z letiště vyrazila kolona humvee s rangery, ale nedokázala se dostat na místo. Kilometr od základny byla napadena, přičemž přišla o dvě humvee a tři vojáky.

Napaden byl na Leninově ulici i odřad Charlie z 10. horské divize sil rychlé reakce, který také mířil na pomoc. Nepomohlo ani vyslání stovky amerických vojáků z letiště, kteří za půl hodiny vypálili 60 000 střel a stovky granátů. I oni byli zatlačeni zpět.

Až poté byla schválena žádost dvou odstřelovačů Garyho Gordona a Randyho Shuhardta ze střeleného vrtulníku Super 64, aby byli vyzvednuti. Při záchranné operaci však byl vrtulník Black Hawk Super 62 zasažen další RPG, která proletěla motorem. Jeden pilot omdlel, ale kapitán James Yacone se zmrzačeným strojem dokázal odletět do bezpečné vzdálenosti, ale Shuhardt a Gordon tím přišli o podporu ze vzduchu.

Gordon byl zastřelen jako první, Shuhardt podal jeho pušku pilotovi Durantovi a sám dalších deset minut zdržoval dav, než byl zabit. Zmrzačená těla obou odstřelovačů pak vláčel dav ulicemi Mogadišu. I Duranta se dav pokusil lynčovat, ale Aidid ho potřeboval živého a stal se zajatcem SNA.

Pod palbou zůstávalo devadesát příslušníků sil Delta a rangerů u vraku prvního sestřeleného vrtulníku. Byli obklíčeni a bránili se v pokojích dvou domů, do kterých pronikli. Aidid rozkázal, že se jim má za každou cenu zabránit uniknout z obklíčení. SNA proti nim chtěla použít minomety, jenomže se ukázalo, že v domech jsou civilisté, takže tam bojovali jen její příslušníci s ručními zbraněmi.

Palebnou podporu obklíčeným Američanům poskytovaly ze vzduchu střídající se dvojice vrtulníků MH-6. Útoky na Američany postupně slábly, protože mnozí příslušníci somálských bojůvek nespadajících přímo pod SNA se stáhli.

Až ve dvě v noci se podařilo na místo prvního sestřeleného vrtulníku dorazit koloně 70 vozidel s americkými, pákistánskými a malajsijskými vojáky, v níž byly čtyři pákistánské tanky M48, kolové transportéry condor a řada humvee i nákladních vozidel M939. Zachránili obklíčené rangery. Její vyslání však vázlo, protože Američané nechtěli informovat o plánu velitele sil OSN, aby se akce neprozradila.

I když kolonu kryly ze vzduchu vrtulníky včetně bitevních AH-1 Cobra, několik jejích příslušníků padlo. Byl mezi nimi i Malajsijec, který zemřel, když byl z RPG zasažen jeden z condorů.

Během návratu tanky jedoucí v tříkilometrové koloně pálily na každý dům, ze kterého se střílelo. V chaosu část vojáků zůstala vzadu, když jim vozidla ujela, ale v 6:30 hodin bylo po bitvě, když se Američané, Pákistánci a Malajsijci vrátili na základnu.

Americký prezident Bill Clinton už 6. října 1993 nařídil americkému generálovi Josephu Hoaremu, aby ukončil všechny bojové operace proti SNA. Povolena měla být jen obrana. O den později Clinton oznámil, že se cíl mise změní a všichni Američané odejdou ze Somálska do konce března 1994. Zdůraznil, že americké cíle se nemění, ale že bylo chybou se soustředit na boj s Aididem. Nově se mělo hledat politické řešení.

Dosáhnout propuštění Duranta se podařilo 14. října. O tři měsíce později byli z vězení OSN propuštění všichni zadržovaní představitelé SNA včetně Umara Salada Elmiho a Mohameda Hassan Awalího. Na 20 000 vojáků sil UNOSOM se stáhlo o rok později. Ambiciózní americký plán urovnat konflikt selhal, země byla ponechána svému osudu a situaci v ní se dosud nepodařilo stabilizovat.

Chaos v Somálsku propukl po svržení prezidenta Siada Barreho, který zemi vládl tvrdou rukou po dvacet let. Za pučem stál Aidid, jím vedený Spojený somálský kongres, který se později změnil v SNA, svrhl Barreho po třech letech bojů 26. ledna 1991.

V zemi však nenastal klid, Barreho příznivci bojovali s jeho odpůrci z různých klanů a ti mezi sebou. Občasná válka vedla k hladomoru, takže OSN musela zemi začít poskytovat humanitární pomoc v rámci mise UNOSOM schválené v dubnu 1992. Ta se však nedostávala k potřebným, bránila tomu boji oslabená SNA, která se snažila získat moc.

Situaci měl vyřešit zásah sil OSN pod americkým vedením na základě rezoluce Rady bezpečnosti číslo 794. Zřízeny byly mezinárodní síly UNITAF, které začaly operovat v Somálsku 5. prosince 1992.

Většina z 37 000 vojáků, z nichž 25 000 bylo amerických, se vylodila 9. prosince v Mogadišu před kamerami CNN, aniž by čelila jakémukoli odporu. Zdálo se, že se problém podaří rychle vyřešit, jenomže kmeny mezi sebou dál bojovaly o moc. Bylo jasné, že odejít ze Somálska nejde, síly UNITAF se proto změnily v misi UNOSOM II, která měla zajišťovat klid a distribuci pomoci. Napětí však dále rostlo, akcí SNA přibývalo.

Rozhodnutí tvrdě zasáhnout proti Aididovi přišlo poté, co bylo při inspekci v mogadišském rádiu 5. července 1993 zabito 25 pákistánských příslušníků sil OSN.

Rada bezpečnosti OSN hned druhý den přijala rezoluci 837 vyzývající ke stíhání lidí odpovědných za útok, což vedlo k eskalaci bojů. Cílem bylo zajmout Aidida, jenomže operace Michigan, při níž měl být dopaden, selhala.

Američané 12. července vyslali k vile Aididova ministra vnitra, kde se konalo shromáždění stařešinů kmene Habar Gidir, 17 vrtulníků. Šest bitevních helikoptér AH-1 Cobra a čtyři OH-58 Kiowa vypálily na rezidenci 16 protitankových střel TOW a 2200 střel z kanonu. Cílem bylo zničit konferenční místnost a schodiště. Vysazeným americkým vojákům se v domě nepodařilo nalézt nikoho z hledaných vůdců SNA, zřejmě nešlo o bojovou poradu, jak si Američané mysleli, ale opravdu o setkání stařešinů kmene. Červený kříž uvádí 54 mrtvých.

Útoky na Američany ani poté neustaly a 25. září byl zasažen střelou z RPG jeden vrtulník Black Hawk. Jeho pilotům se stroj sice podařilo dostat z dosahu SNA, ale posléze havaroval, přičemž byli zabiti tři muži na palubě. Piloti přežili. Ani z tohoto útoku se Američané při plánování akce nepoučili, mluvčí UNOSM americký major David Stockwell ho označil za velmi šťastný zásah. Jak ukázala říjnová akce, náhoda to nebyla.

Ukázala navíc, že Američané nejsou připraveni na boj proti milici ve městě ovládané nepřítelem, což poznali i o deset let později v Iráku. Nepočítali také, že vzbouřenci většinou sázejí na opotřebovávací válku a počítají s tím, že se Američané unaví. Akce jim také ukázala, jak moc jsou Američané citliví na vlastní ztráty, což se ukázalo později v Afghánistánu a v Iráku

Dopad však byl větší. Tvrdé útoky na SNA podkopaly pozici USA jako nositele demokracie. Příliš připomínaly trestné výpady a Spojené státy se ocitly v roli agresora, jímž nebyly. Povzbudily protiamerické nálady a podpořily radikály, aby útočili na USA.

Somálsko tak představovalo první ránu pro americké snahy stát se unilaterální silou dozírající na světový pořádek v duchu demokracie. Ukázalo se také, jak omezené jsou možnosti OSN. Zásah sice byl schválen Radou bezpečnosti, souhlasily s ním Rusko a Čína, ale úspěch z Korejské války se nezopakoval. Síly OSN se stáhly a Somálsko zůstává rozpadlým státem, čehož dál využívají islámští radikálové. Občasné zásahy Američanů sice milici aš-Šabáb oslabí, ale ustavit funkční vládu se nedaří.

Somálsko jako první ukázalo, že některé zažité postupy mezinárodní práva jsou překonány. Přestože se na severu v Somalilandu podařilo ustavit fungující vládu a správu, nikdy nebyl uznán jako samostatný, aby se tím neporušila územní celistvost Somálska. Je jasným příkladem, že uměle vytvořené státní hranice vedou často k vnitřním bojům, protože státy, které po rozpadu koloniální soustavy získaly samostatnost, nejsou vnitřně homogenní.