Architekta Wiesnera a jeho rodinu připomínají v Brně kameny zmizelých

Wiesnerova rodina měla dům v Pekařské ulici 10 a právě před tímto domem se kameny nacházejí. Instalovány byly minulý týden v pátek, tedy den před výročím Wiesnerova nuceného útěku z Brna 15. března 1939.

„Kvůli židovskému původu byl nucen opustit svůj domov pouze s jedním oblekem, sakem a botami, jak později vzpomínal,“ uvedl iniciátor akce Michal Doležel.

Připomněl, že Wiesnerova cesta trvala 13 dní a vedla přes Německo, kde ho dokonce zatklo gestapo, dále přes Nizozemsko a Belgii až do Velké Británie. „První dva roky jeho života v britském exilu se nesly ve znamení značné chudoby a ocitl se bez zaměstnání,“ připomněl Doležel.

Podle něj je cílem akce uctít a připomenout architekta, který výrazně ovlivnil tvář meziválečného Brna. Wiesnerovu stopu nese mnoho budov v Brně, mezi nejslavnější patří například vila Stiassni, krematorium, ale i administrativní budova České banky Union v Beethovenově ulici, která je dnes sídlem Českého rozhlasu Brno.

Kromě toho Wiesner pracoval i v zahraničí, například v Londýně má na svědomí přestavbu a zařízení úřadu československé exilové vlády nebo přestavbu československého velvyslanectví. V Liverpoolu pak pracoval na úpravách kostelů nebo škol.

V Brně je přes 300 takzvaných kamenů zmizelých. Jsou to dlažební kostky s mosazným povrchem umístěné v chodníku. Připomínají osudy lidí, kteří zahynuli v době druhé světové války. Připomínají třeba členy rodiny Tugendhat nebo Löw-Beer.

Kameny zmizelých jsou umístěny ve veřejném prostranství a jejich podoba na sebe upoutává pozornost kolemjdoucích. S jejich umístěním tak ožívají někdy zapomenuté příběhy lidí, ulic a domů.

Za původní ideou pokládání stojí německý umělec Gunter Demnig, který vešel ve známost zejména svým projektem, v jehož rámci jsou po celé Evropě do chodníků vsazovány takzvané „Stolpersteine“. Pod tímto označením se také od roku 2010 objevovaly první kameny v Brně.