Ani gram uranu okupantům. Bývalý lágr připomíná sovětskou okupaci a stávku

Památník Vojna nedaleko Příbrami vystavuje historické dokumenty ze sbírky Hornického muzea Příbram, které přibližují dramatické události okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy a popisují události spjaté s takzvanou generální stávkou v rámci Československého uranového průmyslu, zahájenou 22. srpna 1968 pod heslem Ani gram uranu sovětským okupantům.

Po obsazení Československa 21. srpna 1968 se nejužší vedení podniku rozhodlo vyburcovat odpor a vyhlásilo stávku. Bylo to vůbec poprvé, co se někdo odvážil porušit vládní smlouvu o dodávkách uranu do Sovětského svazu podepsanou krátce po válce v roce 1945.

Stávka s demonstrací vypukla hned druhý den. V dolech zůstala jen údržba. „Zastavili těžbu na šachtě, jen čerpali vodu a hlídali, aby se tam nikdo nedostal,“ vyprávěl ředitel Hornického muzea Příbram Josef Velfl.

Stávku inicioval někdejší generální ředitel Karel Boček. „Za druhé světové války prošel Terezínem a byl v cele smrti. Zachránil ho konec války. Říkal: ‚Nevzdal jsem to před Němci, nevzdám se ani před Rusáky.‘,“ vzpomínal na setkání s Bočkem Velfl.

Po obsazení Československa nikdo netušil, co bude dál. Mnozí lidé si mysleli, že bude válka. „Zdejší vedení dolů okamžitě zastavilo dodávky, stahovali podklady pro těžbu, aby se k nim Rusáci nedostali a nemohli v těžbě pokračovat. Sověti měli na všech závodech svoje lidi, poradce, kteří byli důstojníky KGB,“ popisoval napjatou situaci ředitel muzea. Vedení podniku si udělalo náhradní prostor pro vedení na jedné z místních šachet. „Štáb byl na šachtě 15, měli vymyšlený i podzemní únik, pokud by je Rusové obklíčili, měli plán, jak zlikvidovat všechnu dokumentaci k těžbě nebo to všechno vyhodit do povětří,“ líčil Velfl.

Na nic takového nedošlo a stávka nakonec neměla moc dlouhé trvání. Ukončena byla záhy poté, co zástupci Československa podepsali Moskevský protokol. „To stávku zlomilo, ředitel byl zatčený, spousta lidí z vedení dolů pak emigrovala,“ dodával ředitel muzea. Boček byl následně obviněn za kontrarevoluční činnost s hrozbou nejvyšší trestní sazby.

„Podařil se mu však zcela ojedinělý útěk z vyšetřovací vazby StB a pod plachtou kamionu odjezd za hranice,“ zmínil ředitel Velfl.

Později byl Karel Boček odsouzen v nepřítomnosti na 13 let do vězení. V roce 2005 vydal knihu vzpomínek s názvem Ani gram uranu okupantům.

„Roku 2008 navštívil Hornické muzeum Příbram a věnoval mu řadu cenných materiálů, které jsou nyní k vidění na této tematické výstavě,“ řekl ředitel muzea.

Lágr Vojna poblíž obce Lešetice je umístěn přímo mezi bývalými uranovými šachtami. Vytěžený uran končil v Sovětském svazu. V období 1949 až 1951 sloužilo místo jako tábor nucených prací a následně do roku 1961 jako vězeňské zařízení pro politické odpůrce komunistického režimu.

Zdejší expozice seznamují s perzekucí po únoru 1948, protikomunistickým odporem a přibližují dějiny uranového hornictví.

Nynější výstava Ani gram uranu sovětským okupantům bude k vidění až do konce letošního roku.