Američtí letci měli smůlu, spadli rovnou do cvičiště SS

Poslední let dvou posádek se konal přesně před 79 lety – 19. dubna 1945. „Tehdy došlo ke střetu amerických bombardérů s německými stíhačkami nad protektorátem. Odehrálo se to poblíž osady Hradišťko u Sedlčan. Jeden americký letoun explodoval, hořet začal i druhý letoun, posádka musela hasit. Většina letců vyskákala s padáky,“ objasnil situaci historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Tomáš Zouzal.

Mise nad okupovaným Československem se letounům vymstila. Letci popadali přímo do výcvikového prostoru německého vojska a byli hned pochytáni. Uniknout se podařilo jen jedinému, ale ne na dlouho. Ty, co nezahynuli hned při explozi letadla, čekala i tak smrt. „Byli polapeni a po jejich výslechu rozhodli Němci o popravě. Ta byla provedena poblíž dnešního památníku pod zámkem Konopiště,“ dodával historik.

Smutný konec devíti mladých letců, jejichž jména jsou vypsána na kamenném pomníku v podzámčí, si připomněly spousty lidí. K památníku dorazily i tři desítky vojenských jeepů a další vojenská technika, přijeli zástupci americké ambasády, města Benešov, Středočeského kraje, váleční veteráni či legionáři.

„Osm letců bylo popraveno ranou do týlu, devátého chytili a zastřelili na nádraží v Heřmaničkách. Těla zahrabali do hnoje na nedalekém statku. Až dva roky po válce byla těla nalezena a pohřbena,“ dodal místostarosta Benešova Roman Tichovský (ODS), podle něhož se podařilo uniknout jen dvěma pilotům, kteří dokázali uhasit hořící křídlo druhého zasaženého letadla a odletět pryč.

Rozlehlé cvičiště se táhlo od Benešova až k Sedlčanům, celkem bylo na ploše 450 kilometrů čtverečních.

„Ke konci války tady bylo dvacet až třicet tisíc příslušníků SS, byla to jedna z nejsilnějších základen, kde probíhal výcvik a příprava jednotek před nasazením na frontu,“ uvedl Tomáš Zouzal.

Část těchto německých jednotek měla podíl i na krveprolití při Pražském povstání. Snaha povstání zlikvidovat byla jejich poslední akcí. Po vyhlášení kapitulace se pak jednotky SS snažily dostat do amerického zajetí, kde čekaly lepší zacházení než v zajetí ruském. Proto opět přes střední Čechy putovaly k americkým jednotkám.

„Jedna část se přesouvala přímo ze cvičiště a dostala se do zajetí Američanů v Kamýku nad Vltavou, druhá část směřovala z Prahy na jih k Čimelicím,“ doplnil historik.

Samotné město Benešov pak podle něj osvobodili Rusové, Američané většinou zůstávali za domluvenou demarkační čárou na jihu a na západě Čech.

Na počest devíti zavražděných amerických letců, příslušníků skupiny bombardérů letecké armády, byla vypravena tradiční jízda amerických historických vozidel. Od pomníku u Konopiště vyrazila kolona do centra Benešova na Masarykovo náměstí. V Benešově se bude konat ještě připomínka konce války, která se uskuteční v úterý 7. května u tamních pomníků a pamětních desek.