Američané zveřejnili dosud neviděné záběry, které vznikly po atentátu na Kennedyho

Statisticky vzato nebyl John Fitzgerald Kennedy nijak oslnivě úspěšným prezidentem. Za necelé tři roky v úřadě prosadil jen málo zákonů a nikdy si nedokázal podrobit odbojný republikánský Kongres. Image mu navíc mohly zkazit četné mimomanželské avantýry či machinace, jimiž údajně maskoval některá svá pochybení. Přesto se zapsal do 20. století jako jeden z nejoblíbenějších amerických prezidentů.

Politik, zvolený do nejvyššího úřadu ve 43 letech, zosobňoval naději, mládí, úspěch a idealismus. Ke zrození legendy JFK značně přispěla i jeho tragická smrt po atentátu v texaském Dallasu 22. listopadu 1963.

„Neptejte se, co může vaše země udělat pro vás, ptejte se, co můžete vy udělat pro vaši zemi,“ zahajoval v lednu 1961 svůj prezidentský mandát. Když střídal v úřadu tehdy nejstaršího prezidenta USA, 70letého generála Dwighta Eisenhowera, viděli v tom mnozí symbol nové éry a snad i naději na ukončení studené války Východu a Západu.

První zkouška přišla už v dubnu 1961, kdy Kennedy schválil operaci invaze na Kubu, připravenou v posledních měsících Eisenhowerovy vlády. Tento pokus o svržení Fidela Castra bývá považován za jeden z největších debaklů americké CIA. Kubánští emigranti, vyzbrojení a vycvičení službou CIA, se pokusili svrhnout Castrův režim, ale bez původně slibované letecké podpory USA nakonec akce skončila naprostým fiaskem a ještě více vyhrotila vztahy Washingtonu s Havanou.

Nejhorší okamžiky v Bílém domě zažil Kennedy na podzim 1962, kdy se svět ocitl na pokraji jaderného konfliktu. USA zahájily námořní blokádu Kuby poté, co tam jejich špionážní letouny objevily sovětské balistické rakety. Prezident tehdy musel čelit silnému tlaku generálů a politických jestřábů toužících po odvetě za krach akce z předchozího roku v kubánské zátoce Sviní. Nakonec se ale se sovětským vůdcem Nikitou Chruščovem dohodl a svět uchránil před jadernou katastrofou.

Díky této „karibské krizi“ bylo zřízeno přímé telefonické spojení (horká linka) mezi prezidentem USA a nejvyšším představitelem SSSR. Konflikt vedl i k jednání o první mezinárodní smlouvě o omezení jaderného zbrojení – smlouva o zákazu pokusů s jadernými zbraněmi byla podepsána v srpnu 1963 v Moskvě.

JFK stál také za dosud největším úspěchem vesmírného programu USA – programem Apollo, který odstartoval slavným projevem v Kongresu v květnu 1961: „Jsem přesvědčen, že tento národ si může stanovit za cíl vyslat člověka na povrch Měsíce a dopravit jej bezpečně zpět na Zemi dříve, než uplyne toto desetiletí.“ V červenci 1969 otiskli jako první své stopy v měsíčním prachu Neil Armstrong a Edwin Aldrin.

Pružně se zachoval v postoji k černošskému boji za lidská práva. Mohutnou kampaň zprvu ignoroval, pak ale pochopil, o jak velkou záležitost se jedná, a morálně ji podpořil. Pět měsíců před smrtí v televizi vyzval k plné rovnoprávnosti černých a bílých.

John Fitzgerald Kennedy se narodil 29. května 1917 v Brookline ve státu Massachusetts jako druhý z devíti dětí úspěšného obchodníka, jenž byl krátce i velvyslancem USA v Británii. Vlivná rodina je v politice i ve společenském životě dodnes nepřehlédnutelná, zároveň ji ale stíhají osobní tragédie – obětí atentátu se roku 1968 stal i Kennedyho mladší bratr Robert.

JFK po absolvování Harvardovy univerzity v roce 1940 sloužil v Tichomoří, kde byl raněn. Po válce pracoval jako novinář, než v roce 1947 usedl za demokraty ve Sněmovně reprezentantů. V roce 1953 se Kennedy stal senátorem a oženil se s Jacqueline Bouvierovou, s níž měl tři děti. Dnes žije jen nejstarší dcera Caroline (65), JFK junior se v roce 1999 zabil v letadle spolu s manželkou Carolyn a švagrovou Lauren, druhý Kennedyho syn zemřel krátce po porodu.

Jackie Kennedyová se po smrti manžela vdala za řeckého magnáta Aristotela Onassise. Zemřela na rakovinu v roce 1994.

V listopadu 1960 porazil JFK ve volbách republikánského kandidáta, tehdejšího viceprezidenta Richarda Nixona v jednom z nejtěsnějších výsledků v novodobé historii USA (o 0,17 procenta v lidovém hlasování). K jeho vítězství přispěly i předvolební debaty poprvé vysílané v televizi.

Prezidentovi se nakonec stala osudnou návštěva texaského Dallasu. Průjezd jeho kolony městem zastavily 22. listopadu 1963 půl hodiny po poledni výstřely, které 46letého Kennedyho zasáhly do hlavy a krku. Nedlouho poté v nemocnici zraněním podlehl. Byl pohřben 25. listopadu 1963 na arlingtonském hřbitově ve Washingtonu.

Oficiálním československým zástupcem na pohřbu byl Jiří Hájek, tehdejší vyslanec ČSSR při OSN. Spolu s ním tam byl i čs. velvyslanec v USA Karel Duda.

Zdroj: ČTK, Novinky