838 let na šikmé ploše

Kdyby legendární Šikmá věž v Pise stála rovně a zpříma tak, jak to obvykle věže dělají, byla by její sláva omezena asi jen na okruh místních obyvatel, několika architektů či hloubavých historiků.

Kdyby legendární Šikmá věž v Pise stála rovně a zpříma tak, jak to obvykle věže dělají, byla by její sláva omezena asi jen na okruh místních obyvatel, několika architektů či hloubavých historiků.

Naštěstí, rovná opravdu není. Strukturální chyba ji tak mohla proslavit po celém světě.

Existují domněnky, že architekti slavné věže její náklon od začátku plánovali. Od samého počátku stavby prý měla sloužit jako odvážná demonstrace jejich nezměrného architektonického umu. Nebylo tomu tak, pravda je podstatně prostší.

Architekti věže Bonnano Pisano a Wilhel von Insbruck pouze věděli, že staví na extrémně nejistém zemském podkladu, měkké hornině, a proto ve svých plánech s možností mírného nachýlení počítali.

Zajímavostí je, že věž se prvních několik let nakláněla na stranu opačnou. Stavitelé se ale rozhodli problémový náklon vyrovnat. Do země k základům házeli kameny, suť a větve, to vše proto, aby měkkou půdu alespoň trošku zpevnili.

Nápad zafungoval a stavba se vyrovnala, později se však začala naklánět znovu. Tentokrát na opačnou stranu a činí tak dodnes.

V současné době je vychýlení věže přibližně 3 metry, jednu dobu ale čítalo dokonce metrů pět. V roce 1990 byla proto věž pro veřejnost uzavřena a začaly intenzivní záchranné práce.

Do země byla zapuštěna železná lana, která základy upevňují. Stále je také opatrně odsávána část měkkého jílovitého podloží nacházejícího se pod základy věže. Sklon se podařilo postupně zmenšit až na stávající 3 metry, a proto byla oblíbená památka turistů nedávno opět otevřena pro veřejnost.

Šikmá věž v Pise stojí na Náměstí zázraků, je zvonicí chrámu v Pise a je součástí nádherného komplexu, který tvoří chrám, zvonice, baptisterie a hřbitov. Unikátní stavba je postavena z bílého mramoru, sahá do výšky 55 metrů a malá hliníková cedulka u vchodu oznamuje, že stavba věže byla započata v roce 1174.

Kalendář v Pise ale předbíhal konvenční datování o rok, proto je skutečným datem počátku stavby rok 1173.

Architekty historické stavby byli Bonnano Pisano a Wilhelm von Insbruck, oba se ale dokončení své mistrovské práce nedočkali. Bonnano Pisano zůstal se Šikmou věží úzce spjat i po své smrti. Jeho tělo bylo u paty Šikmé věže pochováno, sarkofág s Pisanovými ostatky zde historici nalezli roku 1820.

Toskánské město Pisa ale neproslulo jen díky Šikmé věži. Známým se stalo i díky vědci a fyziku Galileo Galileovi, který se v Pise roku 1564 narodil.

Galileo prý jednou v dopise příteli napsal, že zdejší Šikmou věž použil pro jeden ze svých experimentů. Volně pouštěl z věže předměty, aby dokázal, že rychlost pádu není závislá na váze padajícího předmětu.

Zda to ale je skutečně pravda, nevíme. Vhodnější místo by však v Pise i celé Itálii asi těžko pohledal.