Článek
Dagmar Füle byla tehdy studentkou vysoké školy. „Myšlenka pochodu vznikla na podzim roku 1989 na kolejích. Setkali jsme se v pět hodin na tehdejším Mírovém náměstí, dnešním Hodžově náměstí v Bratislavě,“ řekla přímá účastnice pochodu.
„Sešlo se nás několik stovek a křičeli jsme hesla, jako chceme svobodu, chceme demokracii, chceme školní reformy a svobodu slova. Měli jsme obavy, že nás zatknou a vyhodí ze školy,“ dodala bývalá studentka.
Další účastník pochodu v roce 1989 Milan Novotný měl i po třiceti letech zvláštní pocit.
„Je v tom podstatný rozdíl, protože tehdy bylo celé náměstí obklíčené policejními vozy a policisty. Demonstrace byla totiž neohlášená, tudíž nepovolená,“ říká Novotný.
„Svým způsobem nás zachránila Praha. Neskutečné hrdinství pražských studentů a to, co se 17. listopadu stalo, zachránilo bratislavské studenty před vyhazovem ze školy,“ dodal.
Účastníci sobotního vzpomínkového pochodu se krátce zastavili na Náměstí Sametové revoluce, na které bylo právě v tento den slavnostně přejmenovaná část Náměstí Slovenského národního povstání. Účastníky studentského pochodu na akci přivítal bratislavský primátor Matúš Vallo.
Bratislavský pochod studentů připomíná v Bratislavě pamětní deska na budově Univerzity Komenského, k níž v sobotu položil věnec český prezident Miloš Zeman a slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.