Článek
Právě události z období od 28. října do 17. listopadu 1939 v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava jsou důvodem, proč se od roku 1941 připomíná 17. listopad jako Mezinárodní den studentstva.
Vyvrcholily smrtí studenta Jana Opletala a pekařského učně Václava Sedláčka, uzavřením českých vysokých škol, popravou devíti vedoucích představitelů českého studentstva a internací zhruba 1200 studujících do koncentračních táborů. Pětatřicet z nich nepřežilo.
Název byl prý zprofanován komunisty
Návrh předřadit označení Mezinárodní den studentstva před název státního svátku, který je Dnem boje za svobodu a demokracii, nepodpořila například TOP 09. Její předseda Miroslav Kalousek poukázal na to, že Mezinárodní den studentstva byl zprofanován a zneužit komunistickým režimem. Podobně se zachovala ODS.
Na Den boje za svobodu a demokracii byl 17. listopad přejmenován v souvislosti se zásahem komunistického režimu proti svým kritikům při studentské demonstraci v roce 1989. Nynější název podle zastánců připomíná obě události.
Laciná snaha na úkor připomenutí obětí
Místopředsedkyně Studentské komory Rady vysokých škol Barbora Stuhlová s poukazováním politiků na dědictví minulého režimu nesouhlasí.
„Takováto degradace Mezinárodního dne studentstva je naprosto absurdní, zvláště přihlédneme-li k historickým okolnostem, kvůli kterým Mezinárodní den studentstva vznikl. Zdůrazňování jeho zprofanovanosti minulým režimem vnímám jako lacinou snahu získat politické body na úkor důstojného připomenutí obětí a hrdinů, kteří položili své životy za svobodné Československo," uvedla.
