Článek
„Jak můžeme vidět, demokracie sem tam někde pokulhává. Je potřeba ukázat, že o ni pořád stojíme a budeme pro ni bořit zdi,“ řekl gymnazista Jiří, jeden ze sedmi tvůrců.
Zeď z 22 kartonových krabic vytvářeli studenti třetího a čtvrtého ročníku ve svém volném čase a na závěr ji posprejovali a umístili na žďárskou pěší zónu v Nádražní ulici. Jejím hlavním motivem je slavný soudružský polibek sovětského vůdce Leonida Brežněva s jeho východoněmeckým protějškem Erichem Honeckerem.
Berlínská zeď, která vyrostla po roce 1961, byla hlavním symbolem studené války. Padla týden před začátkem protirežimních protestů v Československu.
Symbolickou berlínskou zeď s vyobrazením slavného soudružského polibku mezi Brežněvem a Honeckerem vytvořili studenti žďárského gymnázia.
Symbolickou berlínskou zeď ve Žďáru nad Sázavou zbořili účastníci vzpomínkového sametového průvodu.
Symbolickou berlínskou zeď s vyobrazením slavného soudružského polibku mezi Brežněvem a Honeckerem vytvořili studenti žďárského gymnázia.
Sametový průvod vedl městem i signatář Charty 77 Vít Bohumil Homolka (s mikrofonem), který jednotlivé zastávky doprovodil svými vzpomínkami.
Obyvatelé Žďáru nad Sázavou si připomněli listopadové události akcí Korzo Nádražní, její součástí byla i komentovaná procházka po žďárských místech spojených se sametovou revolucí. Právě její účastníci pak berlínskou zeď prorazili.
Během odpoledne vystoupila například žďárská undergroundová kapela Atomová Mihule. Na pěší zóně jsou vystaveny i fotografie Jaroslava Šindelky, který si coby člen místního fotoklubu nemohl nechat převratné události v okresním městě ujít.
„Přišlo mi přirozené, že bych měl to dění zaznamenat, i když jsem měl i trochu strach. Když jsem zjistil, že se tady lidé schází, tak jsem vzal foťák a šel jsem fotit,“ zavzpomínal autor na dobu před 35 lety. Protesty v regionech však začaly až s několikadenním zpožděním.
ON-LINE: Připomínku 17. listopadu završil Koncert pro budoucnost
