Článek
„Vždycky v těch spekulacích bylo zdůrazňováno, že na změně měla zájem nějaká část té moci,“ uvedl Petr Blažek. „Pak je varianta spekulací, jestli se spojila s nějakou částí opozice a do jaké míry v tom hrály roli západní tajné služby. To už je naprostý úlet, protože ze všech dokumentů, které máme k dispozici, je spíš vidět velká obava západních států z destabilizace celého sovětského bloku.“
„Fáma, že zemřel student, se stává součástí údajného plánu, kde hraje roli Rudolf Hegenbart, což byl představitel 13. oddělení ÚV KSČ, které řídilo silové rezorty a spravedlnost. Mluví se i o tom, že nějakou roli mohli hrát příslušníci KGB. Uvádí se, že tady byl na návštěvě jeden vysoký příslušník této sovětské tajné služby a jednal 17. listopadu poblíž Národní třídy. A aniž by pro to byly doklady, vytváří se představa, že celý průvod byla připravená provokace, že šlo o zpravodajskou operaci, kdy byli lidi záměrně zavedeni na Národní třídu, kde byla výhodná pozice, aby byl průvod uzavřen a mohlo dojít k masakru, jenž vyvolá obrovskou emoční reakci veřejnosti, která se postaví proti tomu režimu.“
Ty vole, ti mu dávaj! Rekonstrukce pochodu ze 17. listopadu s dobovými řečmi estébáků
Tyto spekulace mají různé varianty, dodal Blažek: „Buď šlo o výměnu na vedoucí pozici komunistické strany, anebo, jak to říkal třeba Miloš Jakeš, šlo nejenom o výměnu, ale dokonce o zaprodání Západu, o opuštění celého socialistického tábora.“
Revoluce, komunistický podvod, nebo vyjednané předání moci?
„Naopak někteří radikálové z druhé strany zase říkají, že to celé byl jenom komunistický podvod, který za pomoci Václava Havla a dalších lidí z Občanského fóra přinesl zdánlivou změnu režimu, ale v podstatě to byly jenom kosmetické změny a majetkové pozice si dál udrželi lidé z předchozího režimu, kteří se pak podíleli na privatizaci a tak dál,“ vyjmenoval další teorie Blažek.
„Je logické, že lidé takto přemýšlí, že se snaží velmi složité jevy, které byly součástí změn epoch a režimů, vměstnat do nějakého přehledného konspirativního rámce. Je to nesmysl.“
Blažek ale uvádí, že spojení sametová revoluce nemusí být přesné: „Petr Pithart říká, že se nedá mluvit o nějaké revoluci a že to skutečně je nějaká forma shora sjednaného politického přechodu. To ale bylo možné jenom díky tomu, že na ulicích byli lidi, že na školách stávkovali studenti a potom začali stávkovat samozřejmě i dělníci a další zaměstnanci.“
Celý díl podcastu Historie si můžete přehrát zde nebo v podcastových aplikacích.
Nad 17. listopadem: Revoluce, nebo předání moci?
