Článek
Od roku 2019 je 17. listopad přidán mezi státní svátky - přejmenován byl z „Dne boje za svobodu a demokracii“ na „Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva“, aby byly akcentovány jak válečné události roku 1939, tak tzv. sametová revoluce v roce 1989.
Obě události jsou silně spjaty se studenty českých, potažmo čs. vysokých škol. V prvním případě (1939) šlo o vzdor české inteligence vůči nacistické okupaci a represivním nařízením německé státní moci uvnitř protektorátu, jenž byl krutě potrestán popravami studentských vůdců spolu s dělnickými představiteli.
Ve druhém případě (1989) šlo o vzpouru jejich nejmladších následovníků, kteří se postavili represím domácího komunistického režimu podporovaného od roku 1945 Moskvou, která však už neměla potřebu podruhé vojensky zasáhnout.
Zatýkání a uzavírání VŠ
Konkrétně podzim roku 1939 přinesl v Protektorátu na dlouhou dobu poslední velká vystoupení proti okupační moci. Jejich dohra byla tragická - během demonstrací 28. října zastřelily německé pořádkové jednotky dělníka Václava Sedláčka a smrtelně zranily studenta medicíny Jana Opletala (zemřel 11. listopadu).
A právě pohřeb Jana Opletala 15. listopadu se stal další manifestací, na kterou okupanti zareagovali zatýkáním studentů.
Vlevo cestovní pas Václava Sedláčka, vpravo Opletalův studijní index
Gestapo s dalšími německými policejními jednotkami tehdy obsadilo vysokoškolské koleje v Praze, Brně a Příbrami a zatklo více než 2000 studentů. Zatčené odváželi do věznice na Pankráci a do kasáren v Ruzyni, kde Němci zastřelili devět funkcionářů studentských spolků.
Část studentů - méně než dvacetiletí a cizinci - byla nakonec propuštěna, ale přes 1260 jich skončilo v koncentračním táboře Sachsenhausen-Oranienburg u Berlína. Ti, co přežili, byli od prosince 1939 propouštěni, poslední se dostali domů až v březnu 1943.
Z Hitlerova rozkazu byly 17. listopadu 1939 navíc všechny české vysoké školy uzavřeny, což postihlo přes 15 tisíc studentů a také přes 1200 pedagogických pracovníků.
Jako projev obecného uznání československým studentům je 17. listopad od roku 1941 slaven jako Mezinárodní den studentstva. Stalo se tak na zasedání Mezinárodní studentské rady v Londýně, jehož se zúčastnili delegáti z 26 zemí.
V tento den se u nás tradičně konají mnohé akce a oslavy napříč celou republikou, primárně v Praze, která byla místem historických událostí v letech 1939 i 1989. Ani letos se však oslavám 17. listopadu nevyhnou bezpečnostní protikoronavirová opatření.
Policejní kordon na Národní třídě 17. listopadu 1989, který sevřel čelo pochodu demonstrantů.
Zahájen bude 17. listopad již tradičně v 9:00 vzpomínkovou akcí u Hlávkovy koleje, kterou organizuje nejstarší česká nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových. Na ni navazuje pietní akt v Žitné ulici. Program vzpomínkového aktu na Albertově potrvá od 10:00 do 18:00 hodin. Probíhat zde bude několik příspěvků a diskusí i prezentací činnosti studentských spolků.
Můžete si připomenout i náš Speciál, ve kterém jsme předloni v době kulatého výročí obě listopadové události podrobně shrnuli.
Pamětní deska připomínající události 17. listopadu 1989, kdy v blízkosti rohu Mikulandské a Národní ulice došlo ke střetu složek VB a studentů, byla instalována v r. 1990 do podloubí Kaňkova paláce na Národní třídě a roku 2016 přesunuta na průčelí budovy.
