Mezinárodní den studentstva: svátek, který to u Čechů neměl vždy lehké

Tento státní svátek je spjatý nejen se sametovou revolucí, jak se domnívá spousta Čechů. Je také připomínkou tragických událostí, k nimž došlo v období od 28. října do 17. listopadu 1939 v tehdejším protektorátě Čechy a Morava.

Co se tehdy událo? U příležitosti 21. výročí vzniku Československa se v Praze 28. října 1939 konala demonstrace, která byla ale násilně potlačena. Během těchto událostí bylo zraněno kolem 400 lidí a zabit pekařský dělník Václav Sedláček.

Mezi těžce zraněnými byl také student lékařské fakulty UK Jan Opletal, který svému zranění 11. listopadu podlehl. Jeho pohřeb, který se konal 15. listopadu na Albertově, se stal manifestací tisíců lidí proti okupantům.

Následky tohoto odvážně vyjádřeného odporu proti nacistům byly tragické a přišly záhy, už v noci na 17. listopadu: zatýkání studentských vůdců, z nichž 9 bylo popraveno, dalších více než 1200 studentů bylo zbito a odvlečeno do koncentračních táborů. A došlo také k uzavření deseti českých vysokých škol.

Historik Miroslav Vaněk, ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, k události dodává: „Demonstrace roku 1939 přispěla k tomu, že nacisté při zásahu proti studentům byli nuceni strhnout škrabošky a otevřeně ukázat pravou tvář.“

Podle Vaňka nešlo jen o signál dovnitř společnosti, ale také o významný vzkaz do zahraničí. „Nikdo si nemohl dělat iluze o německých úmyslech na obsazeném území.“

Mezinárodní den studentstva byl vyhlášen v roce 1941 v Londýně jako připomínka těchto událostí při příležitosti jejich druhého výročí. Zasedání Mezinárodní studentské rady se tehdy zúčastnili delegáti z 26 zemí a své poselství zaslal i prezident USA F. D. Roosevelt.

V listopadu 1989, tedy o půl století později, se stala připomínka Opletalovy památky jedním z impulzů ke svržení komunistického režimu v Československu, takzvané sametové revoluce.

V roce 1990, tedy rok po pádu komunistického režimu, byl v tehdejší ČSFR svátek přejmenován na Den boje studentů za svobodu a demokracii. O devět let později, den před jeho 60. výročím, byl nově uveden mezi státní svátky coby Den boje za svobodu a demokracii.

V dalších letech padlo ve Sněmovně několik návrhů, které měly svátku 17. listopadu vrátil původní název, pravicoví poslanci ale nesouhlasili a poukazovali na to, že svátek využívají ke svým cílům krajně levicová hnutí a že dlouholetým předsedou Mezinárodního svazu studentstva byl významný představitel někdejší KSČ Miroslav Štěpán.

Nakonec však v dolní komoře Parlamentu zvítězil argument, že změnu chtějí studenti i pamětníci událostí roku 1939 a Sněmovna v prosinci 2018 přijala návrh na doplnění názvu tohoto svátku: od té doby je v kalendáři jako Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva.