125 let tenisových bitev na Wimbledonu

Pompézní oslavy kulatého výročí, otevření dvou nových kurtů, náladové počasí a tituly pro Novaka Djokoviče a Petru Kvitovou. Takový byl jubilejní 125. ročník tenisového Wimbledonu. Jeho historie se ale začala psát mnohem dříve, roku 1877. Tehdy byl nejslavnější tenisový turnaj světa založen.

U zrodu tradičního turnaje, který se nehrál pouze ve válečných letech 1915-1918 a 1940-1945, stál sportovní novinář Henry Jones a historicky prvního ročníku se zúčastnilo 22 tenistů.

Pro start na turnaji museli hráči zaplatit startovné, to činilo jednu guineu.

Z vítězství se na předměstí Londýna 19. července roku 1877 radoval Spencer William Gore, který během pěti zápasů ztratil pouhé dva sety. Na pondělí plánované finále s Williamem Marshallem se ale muselo uskutečnit až o čtyři dny později. Ke slovu se totiž prvně dostalo i špatné počasí, které turnaj provází dodneška.

V pátečním finálovém klání Gore porazil Marshalla 6:1 6:2 6:4 a mohl se radovat z triumfu a hodnotných cen. Za vítězství dostal sedmadvacetiletý tenista finanční odměnu 12 guinejí a stříbrný pohár věnovaný časopisem Field.

V pátečním finálovém klání Gore porazil Marshalla 6:1 6:2 6:4 a mohl se radovat z triumfu a hodnotných cen. Za vítězství dostal sedmadvacetiletý tenista finanční odměnu 12 guinejí a stříbrný pohár věnovaný časopisem Field.

Pro zajímavost - letošní vítězové Djokovič i Kvitová si odnesli shodně 1,1 milionu britských liber.

O rok později se Spencer William Gore do finále probojoval znovu, tentokrát však své vítězství nezopakoval. Nad jeho síly byl Frank Hadow, kterému po boji podlehl 5:7 1:6 7:9.

Historicky druhý vítěz Wimbledonu Frank Hadow pak již nikdy na turnaji nestartoval. Když se ho novináři otázali proč, odpověděl: „Nevím, je to změkčilá hra hraná měkkým míčkem, zkrátka mě nebaví.“ Hadow je tak dodnes jediným šampionem, který při své vítězné jízdě turnajem neztratil ani set.

Turnaj se stával ve Velké Británii stále více populární, pořád byl ale pouze pánskou záležitostí. Prvních sedmi turnajů se zúčastnili pouze muži, ženy si na Wimbledonu prvně zahrály až v roce 1884. První vítězkou se stala Maud Watsonová a v témže roce se také začala hrát čtyřhra.

Od roku 1901 se turnaj otevřel i hráčům z ostatních koutů světa. Na vítězství si ale museli zahraniční tenisté počkat až do roku 1907, kdy zvítězil Australan Norman Brookes. Na počest nese pohár pro vítěze Australian Open jeho jméno - Norman Brookes Challenge Cup.

Prvním českým vítězem Wimbledonu se stal v roce 1954 Jaroslav Drobný, který ale hrál z politických důvodů s egyptským pasem.

K Wimbledonu se váží i dva neuvěřitelné rekordy. Nejkratší finále historie trvalo roku 1881 pouhých 37 minut, William Renshaw deklasoval krajana Johna Hartleyho 6:0 6:1 6:1, a naopak nejdelší zápas za 125 let turnaje předvedli loni Nicolas Mahut a John Isner. Utkání trvalo 11 hodin a 5 minut a Isner v něm zvítězil 70:68 v pátém setu.

Tak uvidíme, čím nás Wimbledon překvapí příště.