Smažený sýr z laboratoře prý chutná stejně jako klasický, přitom je zdravější

Hlavní výhodou sýru značky Better Dairy je, že má nižší dopad na životní prostředí, protože k jeho výrobě nejsou zapotřebí krávy, které patří mezi velké producenty metanu (skleníkového plynu). Využívá se zde technologie precizní fermentace, pomocí níž lze vyrobit kasein i bez klíčového mléčného proteinu, jenž dodává sýru charakteristickou chuť, strukturu a tání.

„Používáme inženýrství k přesné fermentaci a výrobě mikrobů, které mohou produkovat proteiny a všechny další složky potřebné k tvorbě vysoce kvalitních mléčných výrobků, a to všechno bez toho, aniž bychom k tomu potřebovali mléko od krávy,“ vysvětlil agentuře Reuters vedoucí vědeckého týmu značky David Nunn.

Programováním mikroorganismů lze vygenerovat mléčnou bílkovinu (kasein), ze které je možné následně vyrobit čedar, parmazán, nivu nebo jakýkoliv jiný mléčný výrobek. „Pokud se podíváte na plesnivý (modrý) sýr, parmazán a čedar, všechny mají strukturu tvarohu. Liší se až v dalších krocích procesu výroby. U našich laboratorních sýrů se řídíme úplně stejným principem. Již dnes proto spolupracujeme se stávajícími výrobci sýrů a sledujeme jejich vlastní procesy, abychom jim mohli v budoucnu dodávat naše proteiny ušité jim na míru,“ řekl zakladatel značky Jevan Nagarajah.

Cílem firmy není vyrábět rostlinné alternativy, ale identické sýry s těmi tradičními, aby chutnaly stejně, měly stejnou strukturu a při zahřívání se táhly jako jejich originály, ale byly udržitelnější.

Podle odhadů až 40 procent celosvětových emisí metanu může pocházet ze zemědělství a tři čtvrtiny z tohoto počtu z chovu dobytka. Největším zdrojem metanu jsou střeva krav a jejich hnůj. Metan je silný skleníkový plyn, při zachycování radiace asi 25krát účinnější než CO2. Metan je tak považován za tu největší příčinu klimatických změn. Produkce mléka navíc také spotřebovává obrovské množství zdrojů, jako je půda a voda.