Slámové víno už odpočívá v peřince. Z hýčkaných hroznů bude po vysušení žádaná delikatesa

Čilý pracovní ruch panuje v těchto dnech na rozlehlé půdě bio vinařství Petra Marcinčáka v Novosedlech u Mikulova. Čtyři lidé zde pod střechou půdy rozprostírají na speciální dřevěné „máry“ pšeničnou slámu. A na ni pak, hrozen po hroznu, vinné střapce odrůdy pinot blanc.

„Budou jako v peřince,“ komentuje svou práci jedna z žen. „Na kvalitě slámy hodně záleží. Vždyť na ní budou hrozny vysychat více než tři měsíce. Musí být z jižního svahu a musí se jednat o slámu, která nebyla chemicky ošetřena. Žádné pesticidy ani žádné plísně. Stejně tak hrozny vybrané pro výrobu slámového musí při ručním sběru projít důkladnou kontrolou. Teprve tak lze docílit požadované kvality výsledného produktu,“ vysvětluje Petr Marcinčák s tím, že kontrola hroznů je nutná i každý den v průběhu sušení.

„Rozhodně nemůžeme připustit nějakou chybu v podobě plísní či dalších nežádoucích jevů. To bychom vůbec nemohli toto víno dělat,“ popsal proces Novinkám vinař, jenž patřil k prvním, kteří se do výroby slámového pustili.

„Bylo to před pětadvaceti léty. Do té doby jsme o tomto víně mnoho nevěděli. Jeho výrobě pomohl nový vinařský zákon,“ vysvětluje Marcinčák.

Výroba této sladké pochutiny je však pracná, má řadu rizik a vzhledem k tomu, že se víno dělá až z téměř úplně seschlých rozinek, tak i množství nápoje je z pohledu mnoha vinařů spíše zanedbatelné. I proto mnozí, kteří slámové rovněž zkusili, od něj nakonec ustoupili.

„Záleží na cukernatosti i na stavu hroznů, když se na slámu ukládají, což je jeden z velmi důležitých momentů a naše firemní know-how. Jisté však je, že výlisnost se nakonec pohybuje mezi osmi až dvanácti procenty maximálně,“ říká vinař s tím, že z pětadvaceti tun hroznů na jeho půdě bude tak nakonec jen zhruba dva tisíce litrů vína.

Z Novosedel putují vína do Japonska, USA, Kanady a řady dalších zemí. A k čemu že se na nóbl tabulích takové víno pije? Gurmáni jej rádi kombinují s čokoládou, dezerty nebo i se sýry.