Článek
Podle expertů o odškodnění žádá jen zhruba každý třetí pasažér, který má na něj právo. Většina lidí se totiž obává, že se ztratí v džungli paragrafů a dopravci kompenzaci stejně odmítnou.
Každý rok je zpožděno na čtyři tisíce letů s počáteční či cílovou destinací v Česku. V letní sezóně počet letů, a tím i počet cestujících, kteří při cestě letadlem zažijí nepříjemné komplikace, každoročně roste.
Strastiplnou odyseu prožil loni v červenci například mladý pár z Plzně. Měl letět v 18.30 z italského Terstu, let byl však kvůli technické závadě odložen a cestující museli čekat, až jiné letadlo přiveze náhradní díl.
Odlet se stále posouval, dopravce poté zařídil náhradní dopravu do Milána. Autobus byl přistaven ve 21 hodin, ale cestou se porouchal a čekalo se na nový. Nakonec dorazili do Milána ve 2.30 ráno a byli vysazeni u letiště, odkud si museli vzít taxi do hotelu.
Nárok lze uplatnit až tři roky zpětně
„Za takový zážitek by mělo být finanční odškodnění automatické, ale opak je pravdou. Dopravce poukazoval, že stroj byl servisován v souladu s požadavky na údržbu, a tudíž za závadu nenese žádnou odpovědnost. Ale nakonec se podařilo vymoci odškodnění 250 eur za osobu,“ popisuje František Herynk ze společnosti Click2Claim, která se vymáháním kompenzací zabývá.
Loni přijala více než 2500 požadavků v celkové hodnotě přes 14 miliónů korun, 60 procent podle Herynka již úspěšně vyřešila.
Náhrada až 16 500 korun
Právo na kompenzaci zaručuje direktiva EU, která se vztahuje na pravidelné, nízkonákladové i charterové dopravce. V případě zpoždění či zrušení letu musí cestujícím zajistit občerstvení a v případě nutnosti i ubytování. Při zpoždění delším než tři hodiny má navíc cestující právo na náhradu škody ve výši 250 až 600 eur podle délky letu, tedy zhruba 6500 až 16 500 korun.
„Totéž platí při zrušení letu v době kratší než 14 dní před odletem, při odepření nástupu na palubu letadla, snížení přepravní třídy nebo při zmeškání návazného letu. Nárok lze uplatnit až tři roky zpětně,“ upozorňuje Herynk.
Odkaz na technickou závadu mimo kontrolu dopravce je obvyklou výmluvou právě proto, že cestující si to nemohou ověřit
Vymoci odškodnění však není jednoduché, směrnice dává prostor různým výkladům. Existují tzv. mimořádné okolnosti, které dopravce zbavují povinnosti vyplatit odškodnění, například sabotáže, teroristické činy či skryté výrobní vady.
„U každého požadavku na kompenzaci musíme zjistit, zda je oprávněný, nebo šlo skutečně o mimořádné okolnosti. Odkaz na technickou závadu mimo kontrolu dopravce je obvyklou výmluvou právě proto, že cestující si to nemohou ověřit,“ potvrzuje Herynk. Častým problémem je to u nízkonákladových aerolinek, s nimiž jsou podle něj největší potíže při řešení kompenzací.
Odpovědnost i za technické závady
Evropský soudní dvůr loni rozhodl, že za provozuschopnost letadla odpovídá dopravce a nese zodpovědnost i za technické závady, kterým nebyl schopen předejít. Přesto mnohé aerolinky odškodnění v těchto případech odmítají a spory končí u soudu.
„Řešili jsme i případ skupiny školáků s pedagogy, jejichž let do Británie byl zpožděn o čtyři hodiny. Dopravce odmítl uznat odpovědnost, nechal soudní spor projít odvolacím i opětovným řízením, ale nakonec musel vyplatit odškodnění půl miliónu korun plus soudní náklady,“ říká Herynk.
Cestující by podle něj měli vědět, na co vše mají nárok, a neměli by se bát o svá práva přihlásit. Nařízení EU 261/2004 nyní prochází procesem novelizace, která by možnosti získat odškodnění mohla v blízké budoucnosti ještě rozšířit.
