Životní minimum se zvyšuje, na podpory dosáhne víc příjemců

Životní i existenční minimum se po osmi letech změní, od 1. dubna letošního roku jsou vyšší o 13,2 procenta. Rozhodla o tom vláda v druhé polovině února.

Co je to životní a existenční minimum

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Životní minimum pro jednotlivce se zvýšilo o 450 korun na 3860 korun měsíčně. Vyšší jsou i částky životního minima pro další společně posuzované osoby v domácnosti.

Například u rodiče samoživitele s jedním dítětem do šesti let bylo dosud životní minimum společně posuzovaných osob 4880 korun, od 1. dubna 2020 je vyšší o 640 korun, tedy 5520 korun. U čtyřčlenné rodiny s dětmi ve věku 10 a 16 let byla výše životního minima společně posuzovaných osob 10 560 korun, od dubna se zvyšuje o 1380 korun na 11 940 korun.

Existenční minimum se od dubna z původních 2200 korun zvyšuje o 290 korun na 2490 korun.

Od výše částek životního minima se odvíjí i nárok na poskytování různých sociálních dávek a dávek pomoci v hmotné nouzi. Vzhledem k tomu, že jsou od dubna částky pro jednotlivé společně posuzované osoby v domácnosti vyšší, dosáhne tak na pomoc od státu i více lidí.

Porodné a přídavek na dítě jsou sociálními dávkami, jichž se zvýšení životního minima dotkne především. Na oba typy dávek má nárok rodina, jejíž příjem je nižší než 2,7násobek životního minima.

Porodné je jednorázová dávka a stát ji vyplácí jen na první narozené dítě ve výši 13 tisíc korun a dále pak na druhé narozené dítě ve výši 10 tisíc korun.

Přídavek na dítě je poskytován ve třech výších podle věku nezaopatřeného dítěte a ve dvou výměrách podle druhu příjmů doložených rodinou. Na dítě do šesti let věku mohou rodiče dostat 500 korun (základní výměra), nebo 800 korun (zvýšená výměra, například pokud rodič nepracuje a pobírá nemocenské dávky). U dítěte od šesti do 15 let věku je přídavek 610 korun, nebo 910 korun, u dítěte od 15 do 26 let věku pak 700 korun, nebo 1000 korun.

Výše životního a existenčního minima ovlivňuje i nárok na dávky pomoci v hmotné nouzi, v níž se ocitne člověk či rodina, která nemá dostatečné příjmy a vlastním přičiněním si tak nemůže zabezpečit základní životní potřeby. Zároveň nemá, jak si příjmy z objektivních důvodů zvýšit (například prodejem majetku či uplatněním nároků a pohledávek).

Dávkami pomoci v hmotné nouzi jsou příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc.

Výše životního minima hraje roli i v případě osob s těžkým zdravotním postižením, kteří mohou požádat o tzv. příspěvek na zvláštní pomůcku.

Jedním z nich je příspěvek na auto, který je odstupňovaný podle výše příjmu žadatele či společně posuzovaných osob. V současnosti je maximální výše příspěvku 200 tisíc korun v případě, že příjem žadatele (případně i společně posuzovaných osob) je nižší nebo roven 16násobku životního minima. Na minimální příspěvek 100 tisíc korun má nárok žadatel, jehož příjem je vyšší než 20násobek životního minima.

Například v současné době na maximální výši příspěvku 200 tisíc korun dosáhne jednotlivec, jehož příjem včetně invalidního důchodu je maximálně 54 560 korun měsíčně, od 1. dubna to bude již 61 760 korun měsíčně.

Zvýšení životního minima může být dobrou zprávou i pro dlužníky, kteří se dostali do exekuce či osobního bankrotu. Zvýší se jim totiž tzv. nezabavitelná částka, na niž exekutor při srážkách ze mzdy již nesmí sáhnout.

Na výši nezabavitelného minima mají vliv normativní náklady na bydlení a životní minimum jednotlivce. Pro výpočet se berou dvě třetiny ze součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení, které jsou nyní 6502 korun. V současnosti tak nezabavitelné minimum představuje 6608 korun. Od 1. dubna bude již 6908 korun.

V případě, že jsou na dlužníkovi závislé i další osoby (například děti), nezabavitelné minimum se tak navyšuje o čtvrtinu, tedy 1652 korun. Od dubna je již 1727 korun.

Nezabavitelná částka například pro ženatého muže se dvěma dětmi byla do konce března 11 564 korun. Od dubna to je 12 089 korun.