Žít jako singles mnoho lidí finančně nezvládá

Vyplývá to z nedávného průzkumu agentury STEM/MARK pro společnost KRUK, jež spravuje mimo jiné pohledávky finančních ústavů.

V Česku přitom podle posledního sčítání Českého statistického ústavu (ČSÚ) z roku 2011 žije téměř desetina lidí ve věku od 20 do 39 let v domácnosti sama. Mezi takzvanými singles převládají muži (62 procent).

Je to dáno i tím, že po rozpadu rodiny zůstávají sami obvykle právě oni.

„I proto, že singles nejsou zatíženi péčí o rodinu či partnera, může je veřejnost vnímat jako skupinu, která finančními potížemi není ohrožena. Průzkumy ale ukazují, že realita je jiná. Singles musí vyjít z jediného příjmu – sami splácet hypotéku, případně platit nájem, vybavovat bydlení, hradit si koníčky, jídlo. Jejich finanční stabilita je tak ohrožena mnohem víc,“ řekla Právu Markéta Fixová ze společnosti KRUK.

Nejméně jednočlenných domácností je podle Českého statistického úřadu v obcích do tisíce obyvatel – čím více lidí v místě žije, tím víc singles se zde dá najít. Nejvýše se jejich počet, na 14 procent, vyšplhal ve velkoměstech.

Kromě toho jsou singles nejvíce zastoupeni v Ústeckém a Karlovarském kraji, nejméně na pomezí Čech a Moravy.

Podle KRUK mají až dvě třetiny lidí žijících u nás v samostatných domácnostech (71 procent) problém vyjít se svým čistým měsíčním příjmem. Ten byl u nich loni průměrně 16 100 korun.

„Výhodou lidí, kteří žijí se svým partnerem v jedné domácnosti, je, že společné výdaje, jako je například nájem, mohou hradit ze dvou příjmů. I když je třeba jejich společný příjem při přepočtu na osobu nižší, než mají singles, po zaplacení nezbytných výdajů zbývá párům přece jen více peněz na uspokojení dalších životních potřeb,“ dodává Fixová.

Podle ní složitou finanční situaci singles potvrzuje i to, že více než polovina z nich − 53 procent − si nemůže dovolit nečekaný výdaj přesahující částku 9600 korun. Nemají totiž žádnou finanční rezervu.