Článek
Neradostná zjištění vyplynula z unikátního průzkumu, který realizovala ING Pojišťovna v rámci projektu For You ve spolupráci s Aliancí žen s rakovinou prsu. Průzkum mapoval, jak zasáhla rakovina prsu ženy, které s tímto závažným onemocněním bojovaly a bojují.
Rodina pro nemocnou zorganizovala sbírku
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
O finančních problémech, do kterých ji vážná nemoc dostala, se svěřila i paní Andrea z jižních Čech. Když onemocněla rakovinou prsu, bylo jí 38 let a sama vychovávala osmiletou dceru. Jako OSVČ provozovala malý kosmetický salón. Nemoci se postavila, bojovala s ní statečně a naštěstí i úspěšně. Od zahájení léčby do doby, než se mohla opět vrátit k práci, uběhl pouhý rok. Ale i ten se na její životní úrovni těžce podepsal.
Za pronajatý salón musela i v době léčby, kdy nemohla podnikat, platit nájem. Nemalé částky jí z účtu vysály i platby za pronájem bytu a další nezbytné náklady včetně úhrad za nákup školních pomůcek pro malou školačku. Andrea bohužel neměla žádnou finanční rezervu a pád na úplné dno tak na sebe nenechal dlouho čekat. Naštěstí jí v nouzi pomohla rodina a přátelé, kteří pro ni dokonce zorganizovali sbírku přes sociální sítě.
„Omezit nebo úplně rezignovat na pracovní aktivity muselo v průběhu nemoci 90 procent žen. To se samozřejmě nepříznivě projevuje na jejich příjmech,“ uvedla Helena Lazosová z ING Pojišťovny.
Zvýšení výdajů a zároveň výpadek příjmu tak donutí dvě třetiny nemocných žen sáhnout na úspory, čtvrtina začne šetřit na potravinách a 12 procent žen požádá o půjčku rodinu či známé.
Výdaje žen při onkologické léčbě výrazně rostou
Rakovina prsu v České republice ročně postihne přibližně šest a půl tisíce žen. „Těší nás, že díky včasné prevenci přibývá příběhů se šťastným koncem, kdy ženy s touto závažnou nemocí bojují úspěšně. Hodně se mluví o náročnosti léčby a dopadu na psychiku ženy. Už podstatně méně si uvědomujeme finanční komplikace, které s sebou léčba přináší a které pacientky často staví do situací, jež nejsou schopny samy řešit,” upozornila Eva Knappová, ředitelka Aliance žen s rakovinou prsu.
Zvýšenou finanční zátěž v souvislosti s výdaji na léky, doplňky stravy a vitamíny pocítilo téměř devět z deseti pacientek. Druhou nejvýznamnější položkou, která zvýšila výdaje dvěma třetinám žen, jsou náklady na péči o sebe samu a nezbytné doplňky (například paruky či speciální oblečení).
Každá druhá žena pak musela vynaložit nemalé peníze na zdravotní pomůcky. Například kvalitní podprsenka po ablaci prsu se dá pořídit od tisíce korun, paruka z umělých vlasů začíná na podobné částce, ale třeba u paruk z pravých vlasů, které působí mnohem přirozeněji a žena se v nich cítí výrazně lépe, musí pacientka počítat s částkou kolem 10 tisíc korun.
Častý problém: ztráta práce či invalidní důchod
Podle průzkumu více než polovina žen, které onemocněly rakovinou prsu do 55 let svého věku, následně skončila v invalidním důchodu, více než čtvrtina z nich musela přejít na zkrácený úvazek, pětina změnila pracovní obor a jen šest procent nemuselo, co se práce týče, nic měnit.
„Pokud je žena v produktivním věku, je její příjem ze zaměstnání významným příspěvkem do rodinného rozpočtu. Zvláště to platí pro rodiny s dětmi a s dlouhodobými finančními závazky, jako je například hypotéka. Pokud se příjem ženy výrazně sníží, představuje to zátěž pro celou rodinu,“ upozornila Helena Lazosová.
Své o tom ví i paní Jana, která pracovala v maloobchodním řetězci a měla pracovní smlouvu na dobu určitou. Když onemocněla rakovinou prsu, následovala léčba a musela nastoupit na neschopenku.
Poté, co se máma tří dětí začala zotavovat a chtěla se vrátit do původního zaměstnání, místo zde už pro ni nebylo. Trvalo další půlrok, než si našla novou práci. Teprve nyní se rodina začíná pomalu dostávat z finančních trablů.
