Ženy mají na stejné pozici o desetinu nižší platy než muži, ukázal průzkum

Podle odborníků má získaný údaj lepší vypovídací hodnotu než pouhé porovnání mezd, srovnávají se totiž odměny za výkon stejné pracovní náplně, kde se požadují přibližně stejné pracovní předpoklady, jako například praxe, vzdělání a dovednosti.

Vyšel bohužel v neprospěch žen, průměrný platový rozdíl na identické pracovní pozici mezi mužem a ženou je devět procent, v ČR pak dokonce na úrovni 10 procent. Stejně jako české ženy jsou na tom i ženy v Bulharsku či Lotyšsku. Naopak nejmenší rozdíl v platech byl zaznamenán v Chorvatsku, dosáhl úrovně šest procent.

„Platový náskok mužů způsobuje zejména kariérní pauza žen z důvodu mateřství. Ženy častokrát musejí volit práci, která je méně časově náročná, aby zvládly rodinné i pracovní povinnosti. V porovnání s muži také méně aspirují na řídící pozice,“ vysvětlil důvody Michal Novák za Platy.cz.

Ženy se podle odborníků také spíše orientují na méně placené pozice, podle loňského průzkumu se jen asi šest procent zaměstnaných žen dostalo mezi desetinu nejlépe vydělávajících zaměstnanců.

Nejčastěji se ženy uplatňují v odvětvích, jako jsou například administrativa, účetnictví, zdravotnictví a sociální péče, personalistika, školství či farmacie.

Naopak muži převažují v nejlépe odměňovaných oblastech, jako jsou například IT, management, doprava a logistika, stavebnictví, energetika, telekomunikace, průmysl a technika.

Mezi odvětví, která mají vyváženější zastoupení mužů a žen, patří obchod, umění a kultura, bankovnictví, marketing, cestovní ruch a služby.

Jak průzkum naznačil, firmy se snaží vytvářet ženám takové pracovní podmínky, aby měly rovné příležitosti a motivaci vrátit se z rodičovské pauzy na pracoviště co nejdříve.

„Generace mileniálek má v současnosti mnohem více pracovních příležitostí a lepší kariérní perspektivy, než měly minulé generace. Ženy z této generace mají také více sebevědomí a vyšší ambice. Přispívá k tomu i podpora rozmanitosti ve firmách, kde se klade větší důraz na pestrou skladbu zaměstnanců. Ta je také projevem vyspělosti firemní kultury, kdy je největším přínosem různorodost pohledů a přístupů v řešení pracovních úkolů,“ doplnil Novák.

Ženy to nemají jednoduché ani po návratu do práce poté, kdy byly několik let doma s malými dětmi. Kolegyně, které jsou zároveň matkami dětí do 10 let, potkává podle dalšího letošního průzkumu Paylab Diversity Study 2019 na pracovišti 37 procent zaměstnanců. Nejvíce s nimi spolupracují pracovníci zákaznické podpory, textilního průmyslu, státní správy a bankovnictví.

„Kolegyně-matky jsou zaměstnanci vnímané nejpozitivněji ze všech skupin monitorovaných v průzkumu. Až téměř třetina respondentů se v průzkumu vyslovila, že jsou rádi, že takovéto kolegyně na pracovišti jsou. Lidí, kterým jejich přítomnost vysloveně překáží, jsou na pracovištích jen asi dvě procenta,“ uvedl Novák.

Jak dále dodal, nejotevřenější přístup k matkám na pracovišti je ve Finsku a v Chorvatsku. Naopak nejmenší míru otevřenosti odborníci zaznamenali na Slovensku. „Právě zde, ale i v České republice zažívají zaměstnanci nejnižší pracovní interakci s matkami v kolektivech,” doplnil.

V Evropské unii (EU28) je zaměstnanost žen na úrovni zhruba 67 procent. Rok od roku se ale zvyšuje počet žen, které přinášejí do domácího rozpočtu vlastní příjem ze zaměstnání.

Zaměstnanost žen v EU podle údajů Eurostatu vzrostla za poslední desetiletí o více než šest procent. Největší progres v tomto směru dosahují na Maltě, v Německu a v novějších členských zemích EU – především v Polsku, Bulharsku a v Maďarsku, kde růst zaměstnanosti žen za posledních 10 let přesáhl 10 procent.

Celkově je v EU zaměstnaných o téměř 12 procent více pracovně aktivních mužů než žen. Tradice pracujících žen je v zemích Evropy různá a závisí na mnoha faktorech. Mezi země, kde je zaměstnanost obou pohlaví nejvyváženější, patří především severské státy jako Litva, Finsko, Norsko, Švédsko a Lotyšsko, rozdíl v zaměstnanosti mužů a žen je zde pod úrovní pěti procent.

Na druhou stranu spektra, kde jsou rozdíly v zaměstnanosti mužů a žen nejvyšší, patří Malta, Itálie, Řecko, Rumunsko, ale i země střední Evropy jako Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko.

„Na zvyšování ženské participace na trhu práce má velký vliv i nabídka míst na zkrácený úvazek, která je nejširší v Holandsku, Rakousku a v Německu. Ty poskytují lepší možnosti na sladění pracovního a rodinného života,“ uvedl Novák.

Podle údajů portálu Paylab je nejatraktivnějším nefinančním benefitem současnosti především časová flexibilita. Roste počet firem, které svým zaměstnancům nabízejí pohyblivou pracovní dobu, možnosti práce z domova a také více dní volna. I tyto nefinanční benefity mají vliv na to, že se ženy vracejí do práce.