Článek
Dluh vznikl na její trvalé adrese v Brně, ovšem v té době už byla klientem tišnovského dětského domova. Vychovatelé neměli o vzniku dluhu ani ponětí.
„Celou dobu jsem o tom nevěděla. Pak jsem musela zaplatit pět tisíc. Nikdo mi neřekl, ani jsem netušila, že můžu něco dlužit, když jsem byla nezletilá,“ říká Linda.
Dluh se jí začal načítat od roku 2003. Chyběly zaplacené poplatky za odpad za čtyři roky. Přitom byla jako dítě vyrůstající v ústavní péči po celou dobu dohledatelná stejně jako její zákonný zástupce.
„Linda musela dluh zaplatit jen proto, že jí v dětském domově spořili sirotčí důchod. A to byla její smůla. Kdyby žádné úspory neexistovaly, exekuce na příjmy by nemohla proběhnout, protože Linda již tehdy žila s životním minimem. Její příjem není ani ve výši nezabavitelné částky ze mzdy,“ vysvětluje, sociální pracovnice z brněnského azylového domu Miluše Sikorová.
Právě na ni žena obrátila s prosbou o pomoc. Oněch pět tisíc za nezaplacený odpad plus poplatky za exekuci totiž představují její měsíční příjem, ze kterého musí platit nájem a základní životní potřeby.
Nejde o ojedinělý případ
Podle Sikorové takové případy nejsou ojedinělé. To potvrzuje i kancelář Veřejného ochránce práv, kde každý rok řeší dva až tři podobné případy. Ve většině z nich jsou ale sociální pracovníci bezmocní. Zákon o místních poplatcích totiž nijak nerozlišuje, zdali si dluh sám z vlastní nedbalosti zapříčinil dospělý, nebo jej za nic netušící dítě zapomněli zaplatit rodiče, popřípadě opatrovník.
Výsledek je vždy stejný. Následnou exekuci nese člověk, u kterého v kolonce na Odboru životního prostředí chybí zaplacená částka za komunální odpad.
Úředníci namítají, že s letitou praxí nemohou nic dělat, protože vyplývá ze zákonů. „Pokud se domníváte, že právní úprava o poplatku by měla být změněna, doporučuji se obrátit se s případným návrhem na zákonodárce,“ krčí rameny vedoucí brněnského odboru životního prostředí Martin Vaněček.
Sociální pracovníci, kteří se Lindy zastali, žádali přihlédnutí k její tíživé životní situaci. Narazili ale na nekompromisní vyhlášku, kterou schválilo brněnské zastupitelstvo minulý rok. Ta stanovuje, že dluh za komunální poplatek nelze prominout.
Ombudsman oslovil i Sněmovnu
Přitom zákonodárci o problému už vědí minimálně od roku 2008. „Ve zprávách o činnosti za roky 2008 a 2009 ombudsman opakovaně doporučil Poslanecké sněmovně, aby požádala vládu o předložení novely zákona o místních poplatcích, která by zakotvila zákonné ručení osob povinných výživou k nezletilým poplatníkům místního poplatku za komunální odpad,“ sdělila tisková mluvčí ombudsmana Iva Hrazdílková.
Ve Sněmovně nyní leží v připomínkovém čtení novela zákona o místních poplatcích. Problematiku placení poplatků nezletilých by měla konečně řešit. I když i tu dosavadní praxi na ministerstvu spravedlnosti shledávají někteří jako vyhovující.
„Vzhledem k zákonnému vymezení okruhu poplatníků nemůže obecní úřad vymáhat nedoplatek rodičům. Postihnout může pouze majetek poplatníka, tedy dítěte. Pokud nezávislý soud vydá exekuční titul proti nezletilé osobě a exekuční soud na jeho základě následně exekuci nařídí, je povinností soudního exekutora exekuci provést, a to postižením majetku nezletilého, který je v daném případě povinným,“ vysvětluje tisková mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Palečková s tím, že je především na odpovědnosti zákonných zástupců, aby poplatky řádně platili a nevystavovali děti nebezpečí nařízení exekuce.
„Domníváme se, že právní úprava je v tomto ohledu adekvátní,“ uvedla mluvčí.
Zcela jiného názoru je však Aleš Kavalír z organizace Člověk v tísni. „Tuto praxi vnímáme jako jeden z významných faktorů, který přispívá k reprodukci nepříznivé sociální situace do další generace. Množí se počet dětí a mladistvých, po kterých jsou v okamžiku zletilosti vymáhány statisícové pohledávky. Znamená to pro ně mnohdy dluh do konce života.“
Bez ohledu na rozdílné názory na tuto problematiku slečna Linda už své naspořené peníze nikdy neuvidí. Byly jí zabaveny.