Článek
Jana žila s manželem celý život v bytovém domě. Dům získal v restituci soukromý podnikatel, který průběžně zvyšoval nájemníkům platbu za nájemné. I přesto, že se jeho výše vyšplhala na úroveň, kterou nebyli někteří nájemci ochotni akceptovat a odstěhovali se, paní Jana s manželem zůstávali. Chtěli v domě bydlet tak dlouho, dokud jim to jejich finanční situace umožní.
Vysoký nájem vyčerpal všechny jejich úspory
Komplikace nastaly v době, kdy začal majitel domu tlačit nájemníky do odkoupení bytů. Na takový výdaj Jana s manželem nebyli připraveni a hypotéka pro ně nepřicházela v úvahu. Celý život žili bez dluhů a hlavně na stáří se ani zadlužit nechtěli.
„Jsme z generace, která si vše pořizuje, až si našetří. Vždy jsme zvládli hospodařit bez půjček a na stará kolena jsme to rozhodně neměli v plánu měnit. Ve stejném duchu jsme vychovávali i naše děti,“ svěřila se Právu paní Jana.
Problém s bytem se táhl přibližně sedm let. Dům mezitím dvakrát změnil majitele. Manželé doufali, že noví pronajímatelé budou mít s domem jiné záměry než původní majitel, a oni tak nebudou muset nadále čelit tlaku odkoupit byt. Situace se ale s každým novým majitelem po nějaké době opakovala. Manželé kvůli vysokému nájmu dokonce vyčerpali téměř všechny své úspory.
Komplikace kvůli zablokovanému účtu
Když paní Janě zemřel manžel, zůstala na vše sama a na placení nájmu už peníze neměla. To, co s manželem zvládli platit ze dvou příjmů, ona už z jednoho důchodu nedokázala. A bohužel by jí nepomohl ani vdovský důchod, na jehož vyřízení si také musela chvíli počkat.
Navíc banka v rámci vyřizování pozůstalosti po smrti manžela zablokovala jejich jediný účet, ze kterého pravidelně odcházely platby nájemného. V této pro Janu velmi náročné době jí navíc uniklo, že nájemné musí platit složenkou nebo jiným způsobem, protože ze zablokovaného účtu neodcházejí platby. Majitel domu na ni poslal exekutory.
Jana se hlavně kvůli nelehké finanční situaci i neúměrné výši nájemného mezitím z bytu přestěhovala do domu s pečovatelskou službou. Dluh na nájemném jí však zůstal.
„Dnešní dluh včetně penále činí kolem 80 tisíc korun. Případ řeším s právničkou, která podala odvolání. Soud snížil dlužnou částku na 65 tisíc korun. Od státu pobírám důchod ve výši deset tisíc korun, který mi stačí na pokrytí nájemného v pečovatelském domě a nějaké to jídlo. Víc peněz mi nezbývá,“ popsala Jana svou současnou situaci.
Exekuce a srážky z penze
Úroky z prodlení a penále navýšily dlužnou částku na úroveň, která byla pro paní Janu zcela neúnosná. Bylo pro ni velmi těžké pochopit, že musí dluh zaplatit, jinak jí hrozí exekuce z důchodu. Její hrdost jí ani nedovolila požádat o pomoc děti. Po smrti manžela si přála dožít život v klidu a důstojném stáří a to se jí zřejmě nepodaří.
„Nejhorším typem chování některých dlužníků je ignorace a postoj, jako by závazek neexistoval. Naopak velmi žádoucí je spojit se co nejrychleji s věřitelem či firmou spravující pohledávky, na rovinu jí sdělit svou finanční situaci a případně se domluvit na individuální výši splátek,” upozornila Veronika Kuřinová ze společnosti KRUK.
Ke konci loňského roku Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) prováděla exekuční srážky u více než 75 tisíc důchodů. Oproti konci roku 2013 je to o zhruba 4500 více. Za rok 2014 ČSSZ poukázala na účty oprávněných a exekutorů přes 1,5 miliardy. Za posledních šest let se počet důchodů s exekuční srážkou dokonce téměř zdvojnásobil.
