Článek
Zaměstnanci jsou v pracovní neschopnosti šestnáctkrát častěji než podnikatelé a živnostníci. Jak ukazuje i analýza AMSP ČR, jedná se oproti minulosti o rapidní nárůst. Například v roce 2010 byli zaměstnanci ve srovnání s živnostníky v pracovní neschopnosti pouze šestkrát častěji.
Finanční důvody
| KOMENTÁŘ DNE: | |
|---|---|
| Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem | |
Jedním z hlavních důvodů, proč jsou podnikatelé ”na neschopence” mnohem méně často než zaměstnanci, jsou finance. Na rozdíl od zaměstnanců totiž prvních čtrnáct dnů nemoci marodí na vlastní náklady. A pokud si OSVČ dobrovolně neplatí nemocenské pojištění, tak i ve dnech a týdnech následujících.
V opačném případě má na nemocenskou nárok od patnáctého dne nemoci. Ovšem těch, kteří si nemocenské pojištění platí, je rok od roku méně. V loňském roce jich podle údajů České správy sociálního zabezpečení bylo poprvé méně než 91 tisíc, pouhých devět procent z celkového počtu OSVČ.
Zaměstnanci jsou první tři dny nemoci doma „zadarmo”, náhradu mzdy od zaměstnavatele pobírají od čtvrtého do čtrnáctého dne. Poté mají nárok na nemocenské od státu. Jeho výši tvoří část takzvaného denního vyměřovacího základu, který se odvíjí od dosaženého hrubého příjmu v posledním roce.
Nenahraditelnost podnikatele
Pro neslučitelnost pracovní neschopnosti a podnikání se však nabízejí i další důvody.
„Jedním z nich může být nezastupitelnost podnikatele, a to především u menších a středně velkých firem, kde má hlava firmy kvůli absenci profesionálního managementu, který stojí na více manažerech, nenahraditelnou roli. I když na tom tedy podnikatel není z hlediska zdraví nejlépe, udržuje se v pracovním zápalu. Často to bývá totiž právě on, kdo má všechny potřebné informace a znalosti pro to, aby mohl činit klíčová rozhodnutí a vést firmu správným směrem,“ uvedl Jiří Jemelka ze společnosti J.I.P.
Klíčový je u podnikatelů i vztah k jejich práci. Nezřídka své firmy přirovnávají k potomkům, a proto jsou kvůli nim mnohdy schopni obětovat i kus svého zdraví.
