Zaměstnanci hodinu denně proflákají, každý stojí firmu 41 tisíc ročně

Nejčastěji zaměstnanci zneužívají svůj pracovní čas zahálkou na sociálních sítích, čtením zpráv, soukromou on-line komunikací a nákupy. Za nárůstem promrhaného času stojí zejména chytré mobilní telefony, které co do funkčnosti plně nahrazují počítače a pro firmy jsou i bezpečnostní hrozbou, upozorňuje analýza.

Míra zneužívání pracovního času v tuzemských firmách za minulý rok vzrostla v meziročním srovnání o tři minuty na 61 minut denně. Převedeno do průměrné hrubé mzdy jednoho zaměstnance, zaměstnavatel za vyřizování jeho soukromých záležitostí z firemního počítače nebo mobilu denně tratil 163 korun, což je o 14 korun více než v předchozím měřeném období. Tyto částky vynaložily firmy na mzdách, aniž by byly podloženy reálnou prací.

„Loni firmy stálo měsíční zahálení jednoho zaměstnance v průměru 3431 korun, což v celoročním úhrnu představuje 41 175 korun. To je o 3616 korun více než v předchozím období. V průměru si tak loni každý administrativní zaměstnanec udělal bez svolení zaměstnavatele více než měsíční placenou dovolenou,“ shrnul závěry průzkumu Martin Hnízdil, AuditPro manažer ze společnosti TruconneXion.

Obdobná situace je podle něj jak v podnikatelském, tak i v nepodnikatelském sektoru.

Pracovní dobu zaměstnanci nejčastěji zneužívají k pobytu na sociálních sítích, k pročítání zpravodajských portálů, k vyřizování soukromé korespondence či k on-line nákupům.

Za nárůstem promrhaného času stojí v poslední době především chytré mobilní telefony, které co do funkčnosti a nabídky zábavy už velmi snadno nahradí klasický počítač. Například v závěru loňského roku se z mobilů a tabletů uskutečnily více než tři pětiny mimopracovních přístupů k internetu, vyplývá ze statistik AuditPro.

„Z počítačů na mobil se přesunuje většina mimopracovních aktivit, které zaměstnance rozptylují a zdržují od práce. Na firemním notebooku si většina zaměstnanců Facebook spustit nedovolí, ale na telefonu téměř každý. Firmy totiž monitorují hlavně počítače a mobilní zařízení stojí mimo jejich zájem. To se ale začíná podstatně měnit,“ upozornil Hnízdil.

Počítače a nyní i chytré telefony jsou proto na pracovišti stále častěji vybaveny technologiemi, které umí zajistit bezpečnost firemních dat a zároveň vyhodnocovat efektivitu práce.

Z firem, které se doposud zabývaly pouze správou a monitoringem počítačů, loni využívalo řešení pro správu mobilních zařízení pouze 22 procent: „Letos očekáváme nárůst o osm procentních bodů na celkem 30 procent,“ doplnil Hnízdil.

Měření využívání pracovní doby se zaměřuje hlavně na administrativní profese, kde je výpočetní technika každodenním pracovním nástrojem. Firmám to pomáhá optimalizovat využívání informačních technologií a i zjišťovat, jak je zaměstnanci v reálu využívají.

Experti ale současně upozorňují na jiné souvislosti. Lidé nejsou roboti, kteří nejedí, nespí a neustále pracují, upozorňují psychologové. Zejména od monotónní práce si potřebují odpočinout, získat nové impulsy, mimo jiné i proto, aby udrželi pozornost.

„Není možné vykonávat práci bezduše, člověk potřebuje psychickou regeneraci. Zejména při práci s lidmi musí mít mezi klienty přestávku. Firmy, které zařadí mezi práci určitou dobu na regeneraci, na obnovu sil a racionální ,zneužití pracovní doby‘ tolerují, mají lepší výsledky i vyšší produktivitu,“ uvedl finanční poradce František Macháček.

„Naopak firmy, kde vám stále někdo kouká přes rameno a kontroluje, zda každičkou minutu pracovního času věnujete svému zaměstnavateli, jsou na nejlepší cestě přijít o své nejvýkonnější, nejschopnější pracovníky. Ti přitom velké penzum práce zastanou za podstatně kratší část pracovní doby než zaměstnanci průměrní,“ upozornil Macháček.

Samozřejmě to ale neznamená, že by zaměstnavatel neměl dbát na pracovní rytmus a výkon či by měl tolerovat flákání a zneužívání firemní techniky.