Článek
Založení firmy v ČR trvá až 25 dní, nejdéle z celé EU. Evropský průměr je okolo 12 dnů. Zároveň je u nás pro založení podnikání potřeba udělat více administrativních kroků než v ostatních zemích. Nelze se proto ani divit, že v Česku je spíše průměrný počet firem. Na milion obyvatel zde vychází 3897 podniků s deseti a více zaměstnanci, přičemž unijní průměr činí 4060.
V ČR je také málo startupů, nově zakládaných inovativních firem, a to 131 na milion obyvatel, což odpovídá také 21. místu v Unii. Právě startupy přitom podle autorů analýzy k indexu mají velký potenciál proměnit Česko z montovny na „mozkovnu“.
Nejlepší podmínky pro podnikání jsou v severských státech. „Nejpříznivější podnikatelské prostředí mají ve Švédsku a Finsku. Tyto země profitují mimo jiné z vysokého počtu startupů, efektivního vybírání DPH a nízkých cen elektřiny,“ uvedl analytik portálu datové žurnalistiky Evropa v datech Milan Mařík.
Naopak horší úroveň podnikatelského prostředí připadá na země bývalého východního bloku. „Z Indexu prosperity tak vyplývá, že Česko v tomto směru stále spadá spíše do východní než západní Evropy,“ dodal Mařík.
Daň firem patří mezi nižší
Čeští podnikatelé si ale v celoevropském kontextu nemohou stěžovat na nastavení daní. Například česká korporátní daň stanovená na 19 procent je desátá nejnižší v EU. Zde jsou zároveň patrné poměrně velké rozdíly mezi jednotlivými státy. Zatímco třeba v Maďarsku korporátní daň činí jen 9 %, ve Francii odpovídá 25 %, a na Maltě dokonce 35 %.
Tuzemské firmy také patří v Unii mezi ty, které relativně významně investují do výzkumu a vývoje. Tyto náklady u nás odpovídají 1,2 % HDP, což řadí Česko na 11. příčku v EU. Ve Švédsku, kde je podle výsledků tohoto pilíře Indexu prosperity Česka podnikatelské prostředí nastaveno nejlépe z celé EU, podniky do výzkumu a rozvoje investují 2,6 % HDP.
Ještě loni měly navíc české firmy s odběrem 500–2000 MWh i třetí nejnižší náklady na elektřinu. To se ale letos dramaticky změnilo. „Energie byly u nás řadu let velmi levné. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu ale vzrostly jejich ceny – v některých případech až několikanásobně. Nejen pro řadu domácností, ale i firem jsou ceny nyní likvidační,“ konstatoval viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.
Podpora státu je teď podle něj důležitá, klíčový nicméně bude postoj EU. „Nyní potřebujeme jednotné celoevropské řešení. Bez něj dojde k tomu, že si členské státy začnou podporovat své podniky po svém. To by způsobilo, že bohatší státy si budou moci dovolit štědřejší podporu, což sníží konkurenceschopnost českých firem,“ zdůraznil.
Kromě jednodušší legislativy a větší podpory podnikání a startupů by podle tvůrců indexu pomohlo zvýšení přidané hodnoty tvořené domácími firmami. Zahraniční firmy totiž v ČR stojí za 43 % veškeré přidané hodnoty, zatímco třeba v Německu tvoří jen 19 % a ve Francii 17 %.
„Česká ekonomika je z velké části subdodavatelská, když řada firem působí jako dodavatel koncovému výrobci. Tím přicházíme o vyšší marži i nezávislost na odběratelích,“ podotkla analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová.
Česká ekonomika podle ní nutně potřebuje transformaci. „Té dosáhneme pomocí podpory vlastních finálních produktů, značek a investic do digitalizace a robotizace,“ dodala.